...
Ahojte
Mám pár novinek.
1. Asi tak nejdůležitější je, že to vypadá na navýšení kvóty a opravdu pojedu!!! Všechno se rozhodne v pondělí a hlavně v úterý, kdy pojedu do Prahy na pohovor se zaměstnavatelem. Dokonce sem si už i mohla vybrat z pěti povolání tři, který preferuju. Takže když to dobře klapne, budu dělat na hotelový recepci, v pizzerii nebo pokojskou (to už tak super není, ale za ten skipass to fakt udělám:))
2. Byla sem ve Varech a jestli nebudou dávat v kinech Yattermana, tak si to všichni sežeňte, protože něco tak luxusního sem ještě neviděla. Pozice Ztraceno v překladu se fakt otřásá:D
3. Dneska mi nejspíš moc nepude humor, protože sem ňáká přešlá z toho, že sem mejch 7 kamarádů včetně nejlepší kámošky právě vyprovodila na sebevražednou misi do Etiopie. Teda...on to má bejt jako čundr nebo výlet nabo tak něco, a chvíli sem jim to snad i záviděla...asi tak do tý doby, než bratři Francovi začali spřádat plán, jak si od domorodců půjčej lodičku a pojedou chytat krokodýly a budou mezi nima nocovat.
To by znělo jako docela dobrej joke, kdyby to ale nemysleli vážně. U nich je totiž možný naprosto všechno. Vloni se třeba uskutečnila výprava do Ruska a že tam budou v divočině chytat ryby a medvědy. Tušim, že s sebou měli ti magoři pepřák a luk s šípy:)) Naštěstí to ale nedopadlo úplně podle jejich představ, neboť za celou dobu neviděli jediný zvíře kromě jedný veverky, která se topila v řece a přesně v momentě, kdy ji kluci vylovili pádlem, radši umřela (chtěla sem tam dát smajlíka, ale asi se to nehodí)
Je hrozně legrační sledovat, jak holkám (poměr je 4:3, kluci:holky) postupně začal zamrzat úsměv s tím, jak získávaly informace o tom, proti čemu všemu se musej dát očkovat, že tam jedou na měsíc a to přímo v období deštů (Muhahahahaha) a že tam bydlej černý mamby. Vyvrcholilo to ve středu, těsně předtím, než sem se vydala na půlnoční premiéru Prince dvojí krve, když sme zašly s Čarodkou (sorry, ale odmítám tě nazývat Lucií:)) a Terry na pivo. Čarodka totiž zjistila předpověď počasí a oznámila Terry, že v Addis Abeba bude 11 stupňů. Terry se se smíchem složila na stůl a poprosila mě, abych jela místo ní. Já se jí zeptala, jestli si bere opalovák.
Ale abych si z nich zas jenom nedělala srandu, tak musim uznat, že to bude bomba zážitek, budou si tam popíjet hustou v kávu s domorodcema, a jestli přivezou nějaký zvířátko nebo ten Kalašnikov pro Milánka na zeď, tak budou hustý i oni. A že už těch objednávek na zvířata maj hodně. Mája bude mít hrošíka, Péťa žiráfku a já si samozřejmě řekla o surikatu, protože NEEXISTUJE víc cool šelmička než je surikata:
A kdo tvrdí, že jo, tak lže:D
Prosím prosím, jestli vás kousne mamba do prstu, tak si ho fakt prostě usekněte, jenom se vraťte živý!
Jééé, nechala sem se trochu unýst!
4. Protože se mě na to už pár lidí (=1) ptalo, chtěla sem psát o Rokáči a jak sem málem udělala kariéru u médií. S tématem blogu to souvisí tak, že chudák Sidney je coby potenciální manžel až na druhym místě a já se nejprve jala uhánět zpěváka The Kooks, kterej přijel právě na RfP. (Spolu s Arctic Monkeys, Bloc Party a Hadouken!)
Na svou obranu musim říct, že sem nikdy takhle jeblá nebyla, ani v pubertě ne a na zdi mi tenkrát visela asi Lara Croft a tohle pobláznění trvá teprve asi dva roky:))
Takže...
Protože byl letos slabší ročník na účast kamarádů (sestra ačkoliv neumí asi plavat, sedí ve Washingotnu u bazénu coby plavčík a lakuje si nehty:))) a Jiříček nedal Patologii:((, vyrazilo nás jenom pět. S Čarodkou sme hned první den v sobotu udělaly takovou chytrou dohodu, že já s ní půjdu do kotle na AM a ona na oplátku ve předu přežije nenáviděný hlasový projev mého idola (to byla celkem výhra, vzhledem k tomu, že já se nemusela dvakrát přemáhat a na Opice bych šla stejně...) O podivné zbývající trojici přátel se nebudu moc vyjadřovat, páč to je teda asi nadlidskej úkol donutit Péťu, Martinku a Zdendu tančit vepředu:)
Takže sme s Luckou absolvovaly děsný inferno na T-mobile stagei. Nejdřív v kotli na Wohnouty, u kterejch sme se shodly, že doba, kdy sme na ně chodily i šestkrát za rok, sou definitivně pryč a my sme definitivně starý mrécy a málo skejťačky a navíc neznáme nový písně.
Pak 45 minut v tlačence při čekání na Hadouken!
Ale to se dalo vydržet, protože zvuková zkouška byla celkem zajímavá už jenom proto, že jsou moc roztomilí. Samotnej výstup pak byl docela povedenej, ale je fakt, že noční atmosféra by jim sedla mnohem líp, neb by mohly udělat pořádnou světelnou rave party místo (špatně ozvučenýho) rockovějšího koncertu. Kvůli děsnýmu zvuku se tak moc nepovedla Crank it up, a vtipná Tuning in o pokecu s nudnou holkou nezahráli vůbec:/ Ale ve třetí řadě to teda zas tak moc nevadilo protože tam se člověk musí soustředit na jiný věci...třeba aby skákal, jak se píská. To už sme hájily pozici na AM něco přes dvě hodiny a přišlo na řadu další, hodinový čekání na hlavní hvězdy. Z toho si pamatuju hlavně to, jak sem se málem poprala se šestnáctiletým děvčetem, co nechápalo, že když někomu típne cígo o rameno, tak se to dotyčné(mně) nebude líbit a při dalším pokusu jí dá(m) možná do nosu:)
O koncertě AM toho, myslim, bylo napsáno už dost, tak aspoň napíšu, že patřim k táboru, co byl dost zklamanej. Nikdo se snad na mě nemůže zlobit, když čekám skvělej koncert, kde si zaskáču na Bet that you look good on a danceflor. První polovina byla ale skvělá. Tím, že sme byly vepředu, neměly sme páru, že za náma lidi postupně odcházej a fakt sme se všichni bavili. Nabito bylo tak, že nám sekuriťáci hromadně podávali vodu, abysme tam neumřeli:) Že něco není v pořádku mi došlo, když ve druhý půlce po pomalý skladbě zahráli novou(=neznámou) skladbu a pak další pomalou a pak ještě jednu jéště jednu pomalejší. Pocit unuděnosti pak ještě umocňoval Alex, když si brnkal vyloženě pro sebe a zapomněl, že je frontman. Tady sem vám vyfotila dav nadšenejch fanoušků při posledním přídavku:
Druhej den to s naší morálkou šlo z kopce. Jak každej rok nadávám ségře a Jiříčkovi, že jenom seděj u stanu a pijou, tak tak to dopadlo letos s náma. S Čarodkou sme si akorát zašly shodit pár kilo na ska koncerty Fastfoodů a Polemic, s nadšením zjistily, že Kooks budou mít autogramiádu a pak se nás sedm sešlo u stanu a strávili sme pěkný 4 hodiny vymejšlením taktiky, jak co nejlíp požádat o ruku Luka Pritcharda. Myslim, že Martinčin novej kluk musel nejdřív čumět, co sem to za slepičku, ale když zjistil, že sháním zásnubní trsátko, tak už se tlemil s náma. Probrali sme, jestli mám na něj koukat z podhledu (to ne, protože mám odrostlý melíry) nebo z nadhledu (to taky ne, aby neviděl moje chloupky v nose:D) a mezitim přišla Péťe sms od kamaráda, že dělá s The Kooks rozhovor a jestli nás nenapadaj nějaký otázky. Tak sem se horečnatě zapřemýšlela a vypotila ze sebe jednu inteligentní, která se nakonec fakt v rozhovoru objevila (jako první) a pak jednu, která patrně připadala kamarádovi úplně pitomá (já se mu nedivim) a dotaz, co by Luke dělal, kdyby ho na autogramiádě fanynka požádala o ruku, do rozhovoru bohužel nezařadil. Pak mu ještě Péťa napsala, jestli se do backstage nedá dostat a následně díky tichýmu režimu zmeškala jeden hovor od téhož kamaráda. Jak sme se pak dozvěděli, volal proto, aby mě protáhnul dovnitř:))
Před vystoupením sem si vzala Čarodku stranou a poprosila jí, aby se Lukovi moc nesmála. Já sem totiž sice riddicolously in love, ale zase s lehkým srdcem uznám, že on je opravdu ale opravdu děsnej lůzr, i když se snaží vypadat mrtě cool. Třeba když si machrovsky pohodí mikrofonem a on mu spadne na zem, nebo když chce běžet za fanynkama dopředu a nestačí mů šňůra:) Nemluvě o tom, že když mluví, tak mu není rozumět jediný slovo. Koncert byl skvělej a nebudu to moc hrotit, protože byste si ťukali na čelo. Nevim, jestli mi milosrdně nelhala, ale Luci mě ujistila, že Luke je opravdu super a koncert se jí líbil.
Autogramiáda byla taky naprosto skvělá, až na to, že ji Kooks zrušili a já sem se se svojí anglickou vlajkou, co sem si chtěla nechat podepsat, mohla jít tak maximálně vycpat. Tak sem tam ještě půl hodiny pobíhala mezi Merchandise stánkem a Press centrem (vzdálenost cca 2 metry) a vyfotila se aspoň s jedním podobně postiženým anglofilem.
Zklamání se přetavilo v euforii na noční lahůdce jeménem Tatabojs, kteří prostě NEMAJ konkurenci a kdo spoň jednou slyšel povel Tak do tance mládeži! naživou, chápe, co tim myslim.
Jako poslední sme ještě zašly do stanu na Eggnoise, pro jejichž rockovej jazz máme prostě už pár let slabost a taky proto, že je to po TB druhá nejusměvavější česká kapela a Ondra má okouzlující ďolíčky ve tvářích (...sakra, už zas mi to ujíždí:))
Protože je už moje tragikomickácká "recenze" na festival dost dlouhá, doplnim, že Placebo mě moc neberou, takže v pondělí byli asi nejen pro mě vrcholem Bloc Party a zároveň to byla úplně nejlepší blok párty ever, díky vtipnýmu a upřímnýmu projevu Keleho, skvělejch fanoušků v publiku, úžasnýmu playlistu, stagedivingu, létajícím čepicím a vůbec úchvatný atmosféře.
Fakt o kapičku lepší než Kooks, abyste viděli, že nejsem stoprocentně pomatená a zaujatá.
Včera, když jeden kamarád slyšel, že jedu do Kanady a chci si vzít Sidneyho, zeptal se mě, jesti to jako fakt myslim vážně. Ani nevim...
Všem, co se právě lekli, čí blog to čtou: dejte si panáka.
P.S. komiksová Nana je zbouchnutá...
Ahojte
Mám pár novinek.
1. Asi tak nejdůležitější je, že to vypadá na navýšení kvóty a opravdu pojedu!!! Všechno se rozhodne v pondělí a hlavně v úterý, kdy pojedu do Prahy na pohovor se zaměstnavatelem. Dokonce sem si už i mohla vybrat z pěti povolání tři, který preferuju. Takže když to dobře klapne, budu dělat na hotelový recepci, v pizzerii nebo pokojskou (to už tak super není, ale za ten skipass to fakt udělám:))
2. Byla sem ve Varech a jestli nebudou dávat v kinech Yattermana, tak si to všichni sežeňte, protože něco tak luxusního sem ještě neviděla. Pozice Ztraceno v překladu se fakt otřásá:D
3. Dneska mi nejspíš moc nepude humor, protože sem ňáká přešlá z toho, že sem mejch 7 kamarádů včetně nejlepší kámošky právě vyprovodila na sebevražednou misi do Etiopie. Teda...on to má bejt jako čundr nebo výlet nabo tak něco, a chvíli sem jim to snad i záviděla...asi tak do tý doby, než bratři Francovi začali spřádat plán, jak si od domorodců půjčej lodičku a pojedou chytat krokodýly a budou mezi nima nocovat.
To by znělo jako docela dobrej joke, kdyby to ale nemysleli vážně. U nich je totiž možný naprosto všechno. Vloni se třeba uskutečnila výprava do Ruska a že tam budou v divočině chytat ryby a medvědy. Tušim, že s sebou měli ti magoři pepřák a luk s šípy:)) Naštěstí to ale nedopadlo úplně podle jejich představ, neboť za celou dobu neviděli jediný zvíře kromě jedný veverky, která se topila v řece a přesně v momentě, kdy ji kluci vylovili pádlem, radši umřela (chtěla sem tam dát smajlíka, ale asi se to nehodí)
Je hrozně legrační sledovat, jak holkám (poměr je 4:3, kluci:holky) postupně začal zamrzat úsměv s tím, jak získávaly informace o tom, proti čemu všemu se musej dát očkovat, že tam jedou na měsíc a to přímo v období deštů (Muhahahahaha) a že tam bydlej černý mamby. Vyvrcholilo to ve středu, těsně předtím, než sem se vydala na půlnoční premiéru Prince dvojí krve, když sme zašly s Čarodkou (sorry, ale odmítám tě nazývat Lucií:)) a Terry na pivo. Čarodka totiž zjistila předpověď počasí a oznámila Terry, že v Addis Abeba bude 11 stupňů. Terry se se smíchem složila na stůl a poprosila mě, abych jela místo ní. Já se jí zeptala, jestli si bere opalovák.
Ale abych si z nich zas jenom nedělala srandu, tak musim uznat, že to bude bomba zážitek, budou si tam popíjet hustou v kávu s domorodcema, a jestli přivezou nějaký zvířátko nebo ten Kalašnikov pro Milánka na zeď, tak budou hustý i oni. A že už těch objednávek na zvířata maj hodně. Mája bude mít hrošíka, Péťa žiráfku a já si samozřejmě řekla o surikatu, protože NEEXISTUJE víc cool šelmička než je surikata:
A kdo tvrdí, že jo, tak lže:D
Prosím prosím, jestli vás kousne mamba do prstu, tak si ho fakt prostě usekněte, jenom se vraťte živý!
Jééé, nechala sem se trochu unýst!
4. Protože se mě na to už pár lidí (=1) ptalo, chtěla sem psát o Rokáči a jak sem málem udělala kariéru u médií. S tématem blogu to souvisí tak, že chudák Sidney je coby potenciální manžel až na druhym místě a já se nejprve jala uhánět zpěváka The Kooks, kterej přijel právě na RfP. (Spolu s Arctic Monkeys, Bloc Party a Hadouken!)
Na svou obranu musim říct, že sem nikdy takhle jeblá nebyla, ani v pubertě ne a na zdi mi tenkrát visela asi Lara Croft a tohle pobláznění trvá teprve asi dva roky:))
Takže...
Protože byl letos slabší ročník na účast kamarádů (sestra ačkoliv neumí asi plavat, sedí ve Washingotnu u bazénu coby plavčík a lakuje si nehty:))) a Jiříček nedal Patologii:((, vyrazilo nás jenom pět. S Čarodkou sme hned první den v sobotu udělaly takovou chytrou dohodu, že já s ní půjdu do kotle na AM a ona na oplátku ve předu přežije nenáviděný hlasový projev mého idola (to byla celkem výhra, vzhledem k tomu, že já se nemusela dvakrát přemáhat a na Opice bych šla stejně...) O podivné zbývající trojici přátel se nebudu moc vyjadřovat, páč to je teda asi nadlidskej úkol donutit Péťu, Martinku a Zdendu tančit vepředu:)
Takže sme s Luckou absolvovaly děsný inferno na T-mobile stagei. Nejdřív v kotli na Wohnouty, u kterejch sme se shodly, že doba, kdy sme na ně chodily i šestkrát za rok, sou definitivně pryč a my sme definitivně starý mrécy a málo skejťačky a navíc neznáme nový písně.
Pak 45 minut v tlačence při čekání na Hadouken!
Ale to se dalo vydržet, protože zvuková zkouška byla celkem zajímavá už jenom proto, že jsou moc roztomilí. Samotnej výstup pak byl docela povedenej, ale je fakt, že noční atmosféra by jim sedla mnohem líp, neb by mohly udělat pořádnou světelnou rave party místo (špatně ozvučenýho) rockovějšího koncertu. Kvůli děsnýmu zvuku se tak moc nepovedla Crank it up, a vtipná Tuning in o pokecu s nudnou holkou nezahráli vůbec:/ Ale ve třetí řadě to teda zas tak moc nevadilo protože tam se člověk musí soustředit na jiný věci...třeba aby skákal, jak se píská. To už sme hájily pozici na AM něco přes dvě hodiny a přišlo na řadu další, hodinový čekání na hlavní hvězdy. Z toho si pamatuju hlavně to, jak sem se málem poprala se šestnáctiletým děvčetem, co nechápalo, že když někomu típne cígo o rameno, tak se to dotyčné(mně) nebude líbit a při dalším pokusu jí dá(m) možná do nosu:)
O koncertě AM toho, myslim, bylo napsáno už dost, tak aspoň napíšu, že patřim k táboru, co byl dost zklamanej. Nikdo se snad na mě nemůže zlobit, když čekám skvělej koncert, kde si zaskáču na Bet that you look good on a danceflor. První polovina byla ale skvělá. Tím, že sme byly vepředu, neměly sme páru, že za náma lidi postupně odcházej a fakt sme se všichni bavili. Nabito bylo tak, že nám sekuriťáci hromadně podávali vodu, abysme tam neumřeli:) Že něco není v pořádku mi došlo, když ve druhý půlce po pomalý skladbě zahráli novou(=neznámou) skladbu a pak další pomalou a pak ještě jednu jéště jednu pomalejší. Pocit unuděnosti pak ještě umocňoval Alex, když si brnkal vyloženě pro sebe a zapomněl, že je frontman. Tady sem vám vyfotila dav nadšenejch fanoušků při posledním přídavku:
Druhej den to s naší morálkou šlo z kopce. Jak každej rok nadávám ségře a Jiříčkovi, že jenom seděj u stanu a pijou, tak tak to dopadlo letos s náma. S Čarodkou sme si akorát zašly shodit pár kilo na ska koncerty Fastfoodů a Polemic, s nadšením zjistily, že Kooks budou mít autogramiádu a pak se nás sedm sešlo u stanu a strávili sme pěkný 4 hodiny vymejšlením taktiky, jak co nejlíp požádat o ruku Luka Pritcharda. Myslim, že Martinčin novej kluk musel nejdřív čumět, co sem to za slepičku, ale když zjistil, že sháním zásnubní trsátko, tak už se tlemil s náma. Probrali sme, jestli mám na něj koukat z podhledu (to ne, protože mám odrostlý melíry) nebo z nadhledu (to taky ne, aby neviděl moje chloupky v nose:D) a mezitim přišla Péťe sms od kamaráda, že dělá s The Kooks rozhovor a jestli nás nenapadaj nějaký otázky. Tak sem se horečnatě zapřemýšlela a vypotila ze sebe jednu inteligentní, která se nakonec fakt v rozhovoru objevila (jako první) a pak jednu, která patrně připadala kamarádovi úplně pitomá (já se mu nedivim) a dotaz, co by Luke dělal, kdyby ho na autogramiádě fanynka požádala o ruku, do rozhovoru bohužel nezařadil. Pak mu ještě Péťa napsala, jestli se do backstage nedá dostat a následně díky tichýmu režimu zmeškala jeden hovor od téhož kamaráda. Jak sme se pak dozvěděli, volal proto, aby mě protáhnul dovnitř:))
Před vystoupením sem si vzala Čarodku stranou a poprosila jí, aby se Lukovi moc nesmála. Já sem totiž sice riddicolously in love, ale zase s lehkým srdcem uznám, že on je opravdu ale opravdu děsnej lůzr, i když se snaží vypadat mrtě cool. Třeba když si machrovsky pohodí mikrofonem a on mu spadne na zem, nebo když chce běžet za fanynkama dopředu a nestačí mů šňůra:) Nemluvě o tom, že když mluví, tak mu není rozumět jediný slovo. Koncert byl skvělej a nebudu to moc hrotit, protože byste si ťukali na čelo. Nevim, jestli mi milosrdně nelhala, ale Luci mě ujistila, že Luke je opravdu super a koncert se jí líbil.
Autogramiáda byla taky naprosto skvělá, až na to, že ji Kooks zrušili a já sem se se svojí anglickou vlajkou, co sem si chtěla nechat podepsat, mohla jít tak maximálně vycpat. Tak sem tam ještě půl hodiny pobíhala mezi Merchandise stánkem a Press centrem (vzdálenost cca 2 metry) a vyfotila se aspoň s jedním podobně postiženým anglofilem.
Zklamání se přetavilo v euforii na noční lahůdce jeménem Tatabojs, kteří prostě NEMAJ konkurenci a kdo spoň jednou slyšel povel Tak do tance mládeži! naživou, chápe, co tim myslim.
Jako poslední sme ještě zašly do stanu na Eggnoise, pro jejichž rockovej jazz máme prostě už pár let slabost a taky proto, že je to po TB druhá nejusměvavější česká kapela a Ondra má okouzlující ďolíčky ve tvářích (...sakra, už zas mi to ujíždí:))
Protože je už moje tragikomickácká "recenze" na festival dost dlouhá, doplnim, že Placebo mě moc neberou, takže v pondělí byli asi nejen pro mě vrcholem Bloc Party a zároveň to byla úplně nejlepší blok párty ever, díky vtipnýmu a upřímnýmu projevu Keleho, skvělejch fanoušků v publiku, úžasnýmu playlistu, stagedivingu, létajícím čepicím a vůbec úchvatný atmosféře.
Fakt o kapičku lepší než Kooks, abyste viděli, že nejsem stoprocentně pomatená a zaujatá.
Včera, když jeden kamarád slyšel, že jedu do Kanady a chci si vzít Sidneyho, zeptal se mě, jesti to jako fakt myslim vážně. Ani nevim...
Všem, co se právě lekli, čí blog to čtou: dejte si panáka.
P.S. komiksová Nana je zbouchnutá...
