sobota 25. září 2010

S pravdou ven

This is our decision, to live fast and die young.
We've got the vision, now let's have some fun.
Yeah, it's overwhelming, but what else can we do.
Get jobs in offices, and wake up for the morning commute.


Dejchej Pando, dejchej hodně hodně zhluboka.
Je těžký zůstat klidná. A taky pořádně nevim, jak to mám oznámit rodině, která by si přála, abych si, až v lednu s pomocí všech nahoře a profesorů na katedře dodělám školu, našla nějakou pěknou práci v Čechách a usadila se... Je to těžký. Ale tohleto je v mý hlavě už přes dva měsíce a je to silnější než strach z toho, co řeknou.
Bojim se, že když si teď najdu práci a stanu se normální holkou, tak už se k něčemu takovýmu neodhodlám. Doteď když jsem někam jela, byla sem omezená šesti měsícema, ale tentokrát už budu volná. A nechci si ve čtyřiceti říkat, že sem tenkrát za svobodna měla víc cestovat.

Takže to chci udělat teď.
Právě sem si koupila letenku do Austrálie...
Ale to není moje konečná zastávka. Rozhodla sem se, že strávím několik měsíců na Novým Zélandu, zažiju ještě jednu zimu v horách, budu pracovat na farmách, naučim se surfovat a slibuju, že potom už budu poslušná a najdu si práci, při který nebudu muset drhnout vany.
Kdybyste viděli, jak se teďka klepu

Dingo mě tady chlácholila, že mamka a taťka to vezmou dobře, páč už se smířili s tim, jaká sem, ale stejně vim, že jim a celý rodině moc dlužim za všecku podporu, co sem doteď dostala. Ale taky věřim, že ve 24 ještě není čas na to, abych si začala šetřit na důchod. A že bez titulu magistra nejsem bezcenná...Vim, že při mým nadšenectví, kurevským štěstí, co při mně stojí a při mý lásce k lidem, si po tomhle dobrodružství v Čechách určitě najdu nějakou tu práci snů. Prostě to vim, akorát ještě nevim, co budu dělat.
Ale chci ze všech sil bojovat proti zažitejm názorům, co do nás tolik let tlačili komunisti, a sice, že člověk se má ve dvaceti vdát, zůstat v rodnejch Kozohůlkách a na prázdiny jet k Balatonu. Ne, prosimvás, k tomuhle mě nikdo nenuťte. Žijeme v úplně jiný době, kdy si můžeme vybrat. Kariéra, rodina nebo dobrodružství. A nikdo to za vás nemůže rozhodnout, protože to každej cítíme jinak.

Za poslední rok se mi provdaly tři nejlepší kamarádky. Terka, Eliška a minulej tejden Renata Cho, jejíž svatbu sem zmeškala:((

Moje nejlepší kamarádky z dětství. Pája, Renata a Hermélie. Já sem měla bejt ta čtvrtá...
Absolutně nechci říct, že se svatbou v našem věku nesouhlasim, to vůbec. Ale chci ukázat, že každej člověk je jinej. Sme všechny stejně starý, holky sou strašně šťastný, Terka má dokonce Barušku, ale já mám na rozdíl od nich naprostou hrůzu z toho, že bych se už měla usadit. O čem bych pak psala blog?

Když sem byla před měsícem zpátky doma, pohádaly sme se na tohle téma s Hermélií, která nemohla pochopit, proč sem tak sebestředná a sobecká. Já vim, že sem. Že jednou musim našim na oplátu něco dát já, ale potřebuju ještě trochu času. Zkrátka to řeknu takhle:kdybyste mě teď chtěli zavřít doma, tak se vám usoužim k smrti
Tady vidíte, jak mě ta otázka trápí, a že o tom hodně přemejšlim. Že se cejtim provinile, ale nemůžu přece bojovat proti svýmu životnímu přesvědčení, že ze života se musí vytřískat maximum, protože mě zejtra taky může srazit opilej řidič.

Teď na trochu veselejší notu.
Svůj příští rok si představuju nějak takhle:

To zatim nejsem já, ale takhle nějak bych určitě chtěla stát ve vodě
A teď se naskytla šance, jaká se moc nevidí.
London-Kuala Lumpur Malaysie 220 liber, což je můj plat za 14 dní.
Kuala Lumpur- Gold Coast surfařský ráj v Austrálii 100 liber.
Život na pláži v karavanu s kamarádem Lozzem a každej den surfovat.
Na roadtripu v karavanu z Byron Bay přes Sydney až do Melbourne navštívim všechny australský kamarády!!!
Z Melbourne poletíme do NZ Quennstownu, kde se přidáme ke kámošovi Nickovi Tweedovi a jeho kamarádům a najdem si práciv horách.
A potom...?!?
Potom najdu konečně ELFY a hlavně tu....no...jak se podle ní nechávám od svejch 16ti stříhat ...


Cestuju nalehko, jenom se snowboardem. Lets hunt some orcs.
Kluci sou přítěž. Neberu. Nepotřebuju. Pořád to jenom fňuká, stěžuje si a je to naprosto neužitečné. Mapičky ovládám. Kung-fu taky. Kluky na cestách zásadně a jenom potkávám.

Taky chci všem klukům, co mě kdy nechtěli, upřímně poděkovat za to, jak si mě vychovali. Je ze mě soběstačná feministka, co počítá kluky za trofeje. Výborně.
Tuhle bojovnou náladu mám mimochodem proto, protože se mi před tejdnem ozval nejhorší srdcelamač mýho života...Matt. Teda nebyl to on, kdo se mi ozval. Sedim si takhle na facebooku a najednou na mě vybafne kiwi Scott, náš společnej známej, se kterym sem vždycky v Kanadě jenom prohodila milej small talk, ale jinak sme si na netu nijak nepsali. A píše:"Fingers says hi". Fingers je Matt. Nic víc nic míň.
Tak nejdřív na to pár minut vejrám a přemejšlim, co jako mám na tohle odpovědět.
Napadá mě toho spousta. Například Hm and I say I dont fucking care and get out of my life...
nebo "Hm...nice. Thanks". Místo toho sem se rozhodla zahrát to na cool borku a píšu: "Hey guys. U already in LDN Scott? Hows you?"
Odpověď jaktěživ žádná.
Takže sem spíš fakt měla napsat to Fuck off...

Ale kde je můj point...proč mě sakra nenechá žít? Když už sem se s tim jakž takž srovnala, tak mi sem zase jen tak vleze a všecko rozhází?!?

Svůj úchvatnej milostnej život si přece musim něčim nahradit:D V březnu jedu na rok do Austrálie a na Novej Zéland. Neni cesta zpátky, mám letenku. A tentokrát Vás chci poprosit a zeptat se: Co si myslíte vy? Sem nepovedená a sobecká dcera? Protože se tak asi cejtim...

Kung-fu Panda

Hlasování: Cestuj 13 x Zůstaň 1

čtvrtek 16. září 2010

Cestování autem, tipy na výlety a hlavně o příšerách

Everywhere you go you always take the weather with you
Everywhere you go you always take the weather


Tááák, anglický orgie nad svými kamarády mám za sebou a teď se můžu opět sebestředně zaměřit na sebe. Tak jak to máme všichni nejradši. A na cestování.


Loni, když sme s Adamem chtěli jet na Skye, čučela sem na net a snažila se neúspěšně najít nějaký zajímavý informace a tipy, co a kde vidět. Našla sem sice krásnej pdf soubor slibující úžasnou dovolenou po severním Skotsku za roztomilých 24.000, ale rozhodla sem se fušovat jim do trochu řemesla a popsat pár výletů, který sme v okolí Inverness Johnovým autem absolvovali my.
Ještě bych ráda prohodila něco o novinkách zde na severu. Za prvý, byla sem povýšena. Už nejsem servírka, teď vařim snídaně. Mohlo by se i stát, že rovnou pro všech devatenáct lidí, co se nám sem vejde. Je to dost vtipný, vzhledem k tomu, že nejim vejce a teď mám jakoby bejt odborník na sázený vejce, smažený vejce, míchaný vejce a omeletu. Za druhý, byla sem na důchodcovským bálu a tančila s důchodcema skotský tance. Za třetí byla sem na vesnický párty, kde hrála nejvíc rave kapela s dudama a houslema, co sem kdy viděla. Já jim říkám Bagpipe Soundsystem.

Za čtvrtý, koupila sem si nechutně úžasnou zimní bundu Roxy z limitovaný edice, co původně stála 6 litrů a už si brousim zuby na Aukro. Pokud by byla nějaká zájemkyně, může se hlásit a nezájemkyně můžou alespoň udělat Ach a Och! I když nevim nevim. Kdyby se nějakym zázrakem přece jenom prodala, asi se mi o tom budou ještě týden zdát noční můry, že ji musim dát pryč. Možná se to pokusim sama sobě sabotovat.

Tak, ještě musim připomenout, že pracujem se ségrou do dvanácti, takže podle toho ty výpady do přírody vypadaj. Jsou spíš takový odpolední a třeba co vy víte, se semka jednou podíváte a nebudete mít do čeho píchnout...

Výlet 1- Zdolání vrcholu Ben Wyvis a koupání v No Name řece
Vzdálenost autem: 45 minut po A835 směrem přes velkej Invernesskej most na sever
Dýlka trailu:údajně 5-7 hodin, my to dali za necelý 4, přičemž sestra Dingo by to dala tak za dvě páč cestou nahoru běžela
Na kruháku u Glackmoru si taky můžete udělat zajížďku do Rosemarkie, kde maj fajnovej maják, Severní moře a hlavně delfíny (který ovšem nikdo nikdy neviděl)
Po cestě k Ben Wyvis se dá zastavit na odpočívadle u místa, kde silnice křižuje úplně boží řeku, kterou googlemaps nezná, ale ty kaskády a vodopády se ani přehlídnout nedaj! Koupáníčko je tam přímo božský. Mimochodem, jak teďka už skoro umim galštinu a rozumim už! čtyřem slovům, tak vás mohu poučit, že Ben je to samý jako Mt. Takže Ben Nevis je Mount Nevis. Chytrý, co?
Hned následující odpočívadlo po pravý straně je začátek trailu na Wyvis. Pak už se jdem pěkně nahoru po pěšince. Wyvis má něco málo přes tisícovku, takže polovina cesty nahoru je po kamení. Taky se tam dost mění počasí. My vycházeli za krásnýho počasí zatímco nahoře začalo pršet a lehnce sme mrzli. Ano, i mně byla trochu zima,

ale nerada bych, aby se to dostalo na veřejnost.

Výlet 2,3 a 4- Koupáni v Loch Ness, Nairnu a Loch Insch
Myslíte si, že sem trochu jednostranně zaměřená na koupání? Neasi!
Ness
Autem: 15min
Dýlka jezera: 35km
Monstrum: ano
Jak už sem zmiňovala někdy předtím, nejlepší místo na koukání, pozorování Lochnesky a cachtání se ve vlnách Loch Nessu, je mestečko jménem Dores. To je takový klamavý, protože většinou všechny šipky směřujou na druhej břeh lochu, kde je sice Urquhart Castle a podobně, ale žádná pláž. Kdežto na levym břehu (beru to z pohledu od Inverness) u Dores je nádherná oblázková pláž, ze který nedohlídnete na druhej konec jezera. Taky tam jsou kachničky. Takže v tomhle případě jeďtě proti proudu řeky Ness. A vůbec. Jeďte tam na kole, páč je to ještě lepčí. Pak je taky fajn objet celej loch kolem dokola. Cesta je tam v pohodě a kvalitní, toho se Adam loni trochu bál. Vemte to přes Fort Augustus (jinudy to stejně nejde).
Nairn
Autem: 20min po A96 směrem na východ podél mořskýho pobřeží
Do Nairnu zásadně na písčitou pláž, kde vás bude ovívat vítr a očichávat cizí pes. Taky se tam hezky dělaj stojky a pikniky.
Insch
Autem: 40min směrem východ k Aviemore a národnímu parku Cairngorm
Monstrum: ne:(
V národnim parku jako takovym sem nebyla, ale určitě je to tam krásný. Insch je centrum vodních sportů a když se vám zadaří a je fakt teplo, tak je roztomilý si půjčit za dvacet liber lodičku nabo jezdit na kajaku, windsurfu a nebo si dát při západu slunce na pláži v restauraci večeři.

To není ta restauraci vy bezvěrci
Jak sem zjistila já s Johnem, je to tam dobrý na brodění, ale bacha,abyste se omylem nedostali na ostrov, kde se trkaj ptáci, protože jinak tam za váma přijede hlídka na lodi říct vám, ať je nerušíte a když ste dost drzý, tak vás ta hlídka vezme na motoráčku na nějaký hezčejší místo, kde budou ovce. U Loch Insch maj taky sjezdovku, co stojí za to, i když má jenom 12 metrů! Jo a právě někde v týhle oblasti se nachází jediný britský lyžaský středisko. Doufám, že tim nemyslej tohle chudáčci...

Vsuvka
O monstrech

Jezerní příšery existujou. O tom se snad se mnou nebudete přít! Musim to vědět, protože proč jinak bych byla tak podělaná z nočního plavání v Nessu?
Skoti ale nemaj jenom Nessie!
Podle všeho se v každym kvalitnějšim lochu musí nějaký to monster schovávat, jinak si o ten loch nikdo ani neopře kolo. Nejznámější monstra nejdeme v Loch Morar, Loch Awe, Loch Lomond, Loch Lochy (ťuťuňuňu), Loch Maree a Loch Schiel. Některý maj roztomilý jména: Lizzie (ty sou pro jistotu dvě), Morag nebo Wee Oichy (to je asi něco ze Star Wars), a některý se naopak nedaj vyslovit: Muc-sheilch a Seileag.

Historky o monsters (budu to psát takhle, příšery zněj lacině) se datujou až do 7. století. Tenkrát si poprvý nějakej mnich zaznamenal do deníčku, že viděl čtyři maličkatý nožičky a dlouhej krk =Nessie. Potom se podobný úkazy začaly množit a od roku 1933 to bylo jasný, páč byla zvěřejněná první fotografie. Od tý doby se uskutečnilo několik výprav, žádná sice nepřinesla nějakej úplně nabušenej důkaz, ovšem skoro pokaždý sonary zachytily něco, co by se do škatulky monstra nacpat při dobrý vůli dalo. Vždycky to bylo nějaký zviřátko u dna a přinejmenšim 6 metrů malý, co tu a tam plavalo rychlostí 19 km/h nebo super rychle utíkalo od kamery.
Co se týče slavný fotky s černobílou hlavou Nessie čouhající nad hladinu, to byl fakt vydařenej podvrh a oficiálně se na to přišlo až v roce 1994, kdy se k tomu ten týpek doktorskej přiznal. Jeden borec v 70.letech jménem Robert Rines ale vyfotil něco fakt zajímavýho a vypadalo to takhle a taky takhle. Ale taky je možný, že to není plesiosaurus, ale jenom to miminko z Lynchovy Mazací hlavy...nevim.

Zatim poslední výpravu sponzorovala BBC v roce 2003 a udělali to tak důkladně, že si dovolili prohlásit, že Nessie možná vyhynula. A jak že se jí mohlo podařit přežít v Loch Nessu? Už sem jednou říkala, že nikdy nezamrzá a je tam spousta jeskyní na dně, nevíc propojených s mořem, takže dobu(y) ledovou mohla klidně přežít. Akorát nechápu, že si nikdo neláme hlavu nad tim, jak tam jedna obludka může sama žít tak dlouho. Copak nikdo nepřišel s teorií o rodince? Podívejte jaký historický odhalení tady na svym blogu dělám!
Poslední, kdo zatim Lochnesku viděl, je Johnova teta a stalo se to minulej týden.

Muck muck Muc-sheilch a Lizzie spolu něco maj
Kryptozoologové (ti mě teďka určitě vemou mezi sebe) dokonce koumaj, jestli plesiosauři můžou chodit po souši a přemisťovat se mezi jezerama, což by vysvětlovalo, proč sou vídaný tak sporadicky na různejch místech. Navíc je pravda, že mnoho z historek o tom, jak někdo viděl Nessie, se točí kolem toho, jak přecházela silnici a skočila do vody(?).

Ještě mám v zásobě historku o monstru z jezera Maree, kde jsme byli s Dingem, Johnem, Eliškou a Adamem. Zdejší monster je to nešťastný Muc-sheilch a podle mýho názoru, jestli se chce fakt proslavit, tak si bude muset dát umělecký jméno. Muc to měl v životě těžký, protože mu v 50.letech 19.století šlapal na paty pan Banks, kterej se nejdřív snažil Loch Maree vysušit (ehm, prosím?) a pak taky otrávit.
Morag má přesně opačnej problém, byl viděnej jenom párkrát, protože Loch Morar není moc přístupnej lidem. Navíc jezero je ještě hlubší než Ness, takže je snadno přehlídnutelnej. Pokud tedy hoch nepřejde do jiný kaluže, může se stát, že na něj lidi zapomenou (kromě těch dvou, kterejm v roce 1968 málem překlopil motorovej člun).

Loch Maree

Tak, to je vše, co vím o monstrech z lochů a případné dotazy ráda zodpovím :D

Výlet 5- Loch Maree a Beinn Eighe mountain trail
Autem: hodina a půl, tetokrát na západní břeh Skotska
Monstrum: ano
Dýlka trailu: 3-4 a více hodin
Jeden týpek mi poradil, ať se cestou stavíme ve vesničce Achnasheen. Tak sme to udělali a nic tam nebylo. Kromě malý kavárničky vedle vlakový zastávky, kde sme všichni zjistili, že si nikdo z pěti lidí nevzal žádnej cash, protože sme spolíhali na ostatní. Eliška měla aspoň na vodu, Adam na slaninu a John na okoralou palačinku.
Nutno ale říct, že příroda je tam překrásná, takže v podstatě je možný odstavit auto kdekoliv a proste někam jít...

O Loch Maree se říká, že je jedno z nejkrásnějších ve Skotsku. A je to pravda, i když sme se dostali jenom na jeho začítek. Při příjezdu rozhodně nemůžete přehlídnout obří Victoriin vodopád na protějšim strmym srázu.

Naše trasa začíná skoro na úrovni moře a šplhá do 550metrů, ovšem je nutno podotknout, že nahoře jsou podmínky a příroda údajně stejný jako na severu Grónska nebo Špicberků za polárnim kruhem. A tak to hezky začalo! Slunečno bylo a než vylezete nad level stromů, vypadá to tam jak v ňákejch druhohorách! Nahoře můžete obdivovat malý "plesa", například Lunar Loch a nějaký pěkný fotky dodám jakmile Adam přestane dělat mrvýho brouka. Pak se teda počasí trochu zkazilo a cestou dolů nám hodinku lilo na hlavy. Přesto poučnej zážitek, taky díky mapičkám, co sme si našli na parkovišti.


Láska k mapičkám mě nikdy nepustí a proto sem si dovolila...kdybyste se neurazili...


Plus toho času v Japonsku, nejlepší kapela pro mě...teď mi ji Pablo znovuobjevil a tenhle "klip" je proste fantastickej!

úterý 14. září 2010

Chudák Simon

Třetí série slavně začala. My sme jí ovšem slavně neviděly v televizi v pondění premiéře, protože pan domácí (o kterém jsem loni psala tak peprně, že sem to nakonec připosraženě smázla), se opět ukázal. Asi se brzo znova podělim o nějaký veselý historky ze života Skotů, páč z tohodle mi už skoro jebe. Ještě že tu mám sestru a internet.

Link The Inbetweeners s.3,ep.1

středa 8. září 2010

Slizka´s wedding part TWO (big reunion)



Hey once again in English (probably for the last time-until now I was always depending on that my foreign friends and exboyfriends will be too lazy to use google translator so I could write pretty much anything, mostly the truth). But you know how popular was the album called My version of Eliskas and Adams wedding on FB, so I would also like to add some commentary to the artistic pieces which were captured by talented...not me...everybody else. And you are not allowed to laugh at me that I only now discovered how to play with photos in photoshop.
Im just fifteen I swear.

Friday:
Have no idea how come but Elis and Adam are somehow busy, so its up to me and Eliskas older brother Honza to pick up the international jury for the wedding. Id like to introduce you to the judges. You already know Jamie, Rick and Shin, but hope you understand they were quite useless so we also needed some other people to help Eliska with getting married:

Anne-France: czech-french interpreter who can say chudák Robin, nikdo ho nemá rád in Czech and translate it to French and English (btw it means, poor Robin, nobody likes him)
Robin: Indonesian (if hes actually from Malaysiya and I screwed it up again, Im sorry), who got secretly married few moths ago without telling OR INVITING us. The photographer
John MacDonald: Scottish dances teacher. No relative of McDonalds, the Americans. No hamburgers.
Christin: Deutschlander. Well, someone has to eat all those sweets and cakes, right?
Marta: Polish mum. The one who could be evil, but cant cos she just doesnt know how... And I hate her, because her legs look so sexy on the pictures.
Roman and Ksenia: Hm...maybe all the Russians arent that bad. But they staill havent apologize for Ovechkin...
Anna:Well someone had to be the sexy party girl. Polish Anna, Roman, Ksenia and John are friends of Adam from Stirling Uni.

So on the Friday morning, we woke up at 8(!) and I packed my stuff=nothing+2L plastic bottle of beer. We cought a train to Prague, but looked like no one would help me with beer. Please dont think Im an alcoholic, but you have no idea how hard it is to be from Beer Nation and sufer with Sapporo for 800Yen, Tennents for 3,20Pound and Pabst for 2 Dolars...so when Im back home I cut loose of the lead a bit!
Yeah, so of course no one hepled...
Robin was the first to meet at Vaclavske square, so we all crawled and sneaked behind Robins back and surprised him. Shin had seen him on Christmas when he went to Tokyo for few days, but me, Jamie and Rick couldnt believ he was there. Honestly who would believe that it was truth when we were saying SEE U rather than GOOD BYE in Tokyo to each other!
So Robin boasted with his super cool camera and 50 packets of cigarettes in camera bag and we sat off to old town. I played the role of a guide professionaly and told Jamie (no one else cared) about Charles the 4th and Hungry wall. Then Rick decided to buy some souvenirs for his family and girlfriend, but unfortunately he picked the biggest shits they have had in shops and me with J could but laugh at him so much. We also spent lovely 15 seconds staring at famous Old town clocks and when the amazing show finished, everybody turned their heads to me and asked:"Is that all?!?"

At 1p.m. we were supposed to meet Honzas group consisting of Anne-France, Christin, John, Roman and Ksenia who were late so my group find a nice pizzeria near the metro station and ate snack. By that time I drank almost 1,5 L of my beer, cos the only one helping was Robin and placed the bottle under the table. Thats how I lost it :((
Finally Honza appeared on escalator and we all met again.

Back to sightseeing. Bridge and a castle.
This time it was even possible to cross Charles bridge, we still managed to lose 3 people tho, so I was running around trying to find Honza, Shin and Anne-France.
After AH! and OH! at the castle and cathedral, we bullied Shin a little bit and I chatted to John, Adams schoolmate from Stirling, whos going to Australia next month. Jealous...

Later I took my group and got back to my hometown where my mum was waiting with a car and was excited to see Shin again and drove us to my house where we grabbed all stuff for wedding, and where we all turned ourselfes from dirty smelly gypsys into stunning young ladies and gentlemen in clean clothes. Another roadtrip to Velké Meziříčí, the road was closed so we got lost, but not that much. We arrived an hour later and we noticed it because all international guests and Eliska family were already sitting at the table looking at us with hungry eyes.
Happy greetings with Martička, who arrived by herself.

Then we ate homemade guláš and after that Eliska stand up and had an amazing speech.

The speech was about the next day programe. She gave us printed sheets with schedule writen minute by minute, told us not to lose it or she will kill us (me, Jamie and Honza in the back of the table laughed), it took her 10 minutes to explain each point and told us not to lose it, because its very VERY important (me, Jamie and Honza werent listening cos we were looking for misspellings and laughed at them), then Eliska said if anyone is late tomorrow or doesnt know what to do, she would kill him and she told us not to lose it(me, Jamie and Honza were rolling on the table laughing). Then she almost cried with happiness we are there and we clapped hands. Guláš was D.E.licious!
Eliska didnt allow us to party that night so we would be fresh next day and we were brought to rented high school dormintory.
Sometimes Eliska can be even more scary than me.

Saturday:
Girls room was busy from seven in the morning. Stockings on (pleaseeee Mr. Harris! Just lip my stockings!), cool dresses, hairdryers and heaps of make up.
For those who were terorized by mine and Jamies "Mr. Kazu sent me. He sends premium fantasy", please watch this video, maybe u will understand what we were whole week laughing at! We would also like to apologize to all of you haha


We all tried hard to stick to Eliskas rules (or we were just scared of her)

and were in front of the dorm on time. I proudly drove my mates to Eliskas house and there were mountains of sweets, fruits and stuff for breakfast again. So we all got fat again and because Eliska was at haidresser, we were siting outside in the garden, met Adam and Eliskas local friends and played game called INTUITION. While we wre waiting, Jamie went to bathroom, so I sat her paper programe on fire. Marta and Christine looked shocked and were probably worried about Jamies life if Eliska finds out.

In few moments Eliska and Adam in wedding dress (of course Adam wasnt wearing the same white gown as Eliska)appeared and stole all the attention for themself, which was terrible, cos everybody took 124 photos of them and only 2 photos of me! Lets skip this sad part and move to the castle where we became witnesses of Eliska changing from " Miss OWL" into "Mrs. PUSHED OUT". It was breathtaking, eventho the lady in pink dress who was reading that lame (no offence) poem, was ehm...lame. But that didnt matter as the half of the guests didnt understand Czech anyway...
And when Adam and Eliska said YES, I started crying. yes. And again when I had to express my congratulations to the couple. I dint want to make any drama so I just murmured something like "you stupid cow, I love you" and cried even more. And went twice for a hug.

(from now I wont write Eliska and Adam, cos its too long and will call them Vytlacilovi which is their surname now)

Then Vytlacilovi were taking kinky wedding pictures in castle gardens, so all the guests were standing around and getting druk, because brides and grooms classmates were in charge of pouring shots od vodka and plum alcohol and were doing their job quite well.
Even Shin was happy.

Next on programe was the most important- the food. Lunch, desert, cake, snack, dinner, second dinner and third dinner.
Bride and groom did some crazy czech customs too. For Jakob especially: we really do breaking a plate and cleaning it up here in czech!!! Or eating a soup when tied together.

It was good fun, me and Marta made up perfect plan about getting a ship and sailing to west to undying lands...which Robin and Rick didnt seem to understand and Eliskas dad showed us some wine tasting just in case he left to early and we didnt know how to drink wine at 2 in the morning :D
Many and many people came that afternoon, we danced, ate, gossiped and ate. Ricardo also pulled out his guitar and played us Naive and Wonderwall for the 100th time. Later 4 scottish dances proffesionals appeard and showed the crowds how to dance like crazy Scots in kilts. The four profis were John, Eliska, Adam and little me with short dress and no bra under. When you dance like scottish...you have to jump a lot...:/

I was so impressed with Johns kilt that I have no idea what others were doing but I suddenly found myself sitting at 3 in the morning with him in the corner telling him boys are stupid and I liked him and told him I didnt want everyone to think we were drunk and made out. So we waited for next 5 minutes until we made out and despite the fact John is going to CangarooLand for a year, he made me his girlfriend for 14 days. Thats actually the reason I havent been writing lately, we were to busy here in Inverness with going to beach or mountains.
So sorry I cant write a proper report on that night.
At least I still remember how me and Honza were trying to get Robin to bed, which was quite hard, cos he was very bossy and telling Honza and me to go to bed and he wanted to jump out of the window I think...
So glad other boys cooperated well next morning considering how crazy their night was.

Sunday:
Eliska happy after her first night with Adam haha. Eating at hers again, then me, Jamie, Anne-Franc, Christin and Marta laying in her garden and sunbathing. Then water fight which I had nothing to do with as allways. Shin regreted he joined the fight later cos he smelled like disgusting old fish poo. Anne-France got Czech languange for 6 years old and I started to teach her our lovely HCHKRDTN and žščřcjďťň and how to say Rick is stupid and old. And she was doing great!
Local outdoor swimming pool with extremely cold vater. We pretended playing volleyball but the only one really playing were Adam and Christine, the rest of us were just trying not to bet the biggest losers.
In the evening we had outdoor bbq and had the best fun ever:

No, really we had! Anne-France together with Jamie can be so loud and annoying. They wouldnt stop gigling not even for a minute, so I had to join them and I still dont know how someone can laugh so much at "ITS RAINING MEN". It just doesnt me any sense O_o

We went to bed quite late and woke up few times as people were leaving at different times early morning. So it was very sad to say goodbye to everyone again.

Eliska, Adam, Marta, Rick, Anne-France, Robin, Christin, Shin, Honza, Anna, Jamie, John, Roman and Ksenia- it was such a great weekend. Its like a miracle we met so soon after Tokyo and Im happy I became a part of a bunch like this one. See u around the world again and again, nothing will stop us right? We also missed all the friends who couldnt make it to Czech, next time, ehm?
Me and Anne-France would also like to say hi to Jakobs swedish friend Gustav haha.

P.S. Im sorry if you read this and dislike it, at least you can see Im the same evil even when writing. Oh and I allways say almost truth :P This is probably last post in English at least until the next wedding.
P.S. Dont care about misspelling again, Im too exhausted.

Panda
I