Autem po severnim Skotsku

Jůůůů, dneska to bude cestopisný!!! Od toho přece blogy sou.



O víkendu sem měla tu nejlepší společnost- přijela Lamie a Adam! Sice sem se trochu stresovala, aby sousedům nebyla nápadná zvýšená koncentrace podivných lidí kolem našeho příbytku, ale čert to vem, protože sme hodný děti a místo bourání domu sme si vymysleli cestování a byli skoro pořád v čoudu.

Jamie je docela vtipná, protože strávila dva dny v autobuse na lince Leeds-Inverness (hm, hlavně teda že jela taky přes Manchester a Stirling, což je lehce mimo trasu :D) jenom aby s náma mohla strávit jeden den. A na její vlastní narozky. Tak nás má ráda!

V pátek sem se teda jala dělat chocolate cake, protože Jamie nejvíc ze všeho na světě ocení jídlo (kari a čokoládu) a taky proto, že sem švorc. (teda nejsem, v papírový tašce ve skříni mám peníze na letenku do Vancouveru, ale na to se nesmí šahat) Musim se moc pochválit, jaká sem pekařka, protože sem se tady za ty dva měsíce naučila banánovej a čokoládovej dort a bábovku už umim i se zavřenejma očima (chce si mě někdo vzít?) A byla sem lehce nervózní, co tady budem dělat, poněvadž celej pátek bylo nechutný počasí a lilo.

Adam si ve Stirlingu neuvěřitelně levně bez přirážky, že je mu pod 25, pučil neuvěřitelnej Hyundai, co k našemu obrovskýmu překvapení nežral vůbec NIC a asi jezdil na dobrý slovo a v pátek v osm večer zatroubil v Inverness. O dvě hodiny pozdějc vysedla z Megabusu Lamie a bylo další veselý shledání. Pak sme ji dojali dortem, slonem, plyšovou zrůdou od Adama a Elišky a přáníčkem (na který sem napsala jako obyčejně naprosto scestný a trapný blahopřání a Adam si tam obtisk držtičku) a pak sme ten dort snědli a vypily Adamovy Budvary, co nám přivez, páč sám pít nemoh vzhledem k tomu, že ještě den předtim měl teplotu 39,4 a byl zfetovanej jedním Ibáčem. Noc byla super, Adam se moc nevyspal, neb měl strach kašlat a Jamie mně furt brala peřinu, ale ok.

Ráno sem vytáhla roletu a odrovnalo mě modrý nebe bez mráčku. Tak sem vyskočila a pustila Lets go surfing od The Drums, což je naprosto ideální vstávací písnička.



Já mám vůbec v oblibě veselé vstávání- Terku a Yanu, spolubydlící z Olomouce sem pěkně naučila vyskočit z postele při prvních tónech Happy Working Song nebo Dua Egon. A když s náma ještě bydlela Hanka, měla sem na repertoáru, tušim, She moves in her own way…
Nadělala sem svačinky a čajíček a vyrazili sme našim kouzelnym kočkobusem k Loch Nessu, ale tentokrát až na druhej konec do Fort Augustus.
Už od mý návštěvy v Edinburghu sme si s J plánovaly koupačku. Jak se ale ukázalo, mezi severní a jižní částí Loch je docela dost rozdíl v počasí. Na jihu, víc u hor bylo spíš zataženo, tak sme sme rozhodly koupat pozdějc.



Asi ve třetině cesty podél Nessu stojí zřícenina Urquhart castle. Nám se zdála snaha Skotů vytřískat z nás 10 liber skoro za nic trochu zbytečná a tak sme jenom tak očumovali kolem a Adam fotil.



Asi je na místě říct, že všechny ty nádherný fotky jsou od Adama a jeho Nikkonu…
Cesta proběhla mnohem rychlejc než sme plánovali a za mého a Jamieina veselého pobrukování si do hudby od Korn, System of a down či Limp Bizkit (haha) sme obdivovali okoloběžící krajinu.



Fort Augustus je moc roztomilá vesnička a nejzajímavější je tam asi krásný kamenný zdymadlo. Měli sme štěstí na loďky a mě nebavilo jenom čumět, tak sem poprosila pana kapitána, jestli mu můžem podržet loď.



Ještě sme se proběhli po molu, nakukovali do cizích lodních ložnic a došli na břehu Loch Nessu. Ve dvě sme už měli bejt na bruslení, takže sme nestihli najít „tu hezkou pláž, kam vždycky jezdíme“ a nechali koupání na potom.

Bruslení bylo bezva. Znova se těch dětí nabalilo trochu víc, znova jich bylo 7, ale tentokrát mezi nima bylo pět šestiletejch holčiček, co vidělo led poprvý v životě, natož aby to byly hokejistky. Jamie a Adam si užívali rychlojízdu, já se plahočila kolem s pěti holkama, co mě tahaly za skoro všechny možný končetiny a byla to sranda a bolely mě ruce. A tři maminky byly nadšený a já taky, páč mi za to daly šest kil :D Pak sem musela dětem utýct, protože mě začaly hromadně objímat. Tak sem sladká!

Odpoledne sme přejeli velkej Invernesskej most přes záliv a jeli na sever ke Canary Pointu, kde se daj vidět delfíni. Bohužel se ukázalo, že cestu si moc dobře nepamatuju, ale zachránila nás navigace a taky to, že sme s sebou neměli Elišku :P Delfíni tam nebyli, ale hospoda jo a nespecifikovaný dvě třetiny našeho zájezdu byly zmrzlý, tak sme tam zalezli. Asi tak o půl sedmý sme konečně dojeli k majáku a protože Jamie opravdu nevypadala na to, že se chtěla koupat, musela sem jít do moře alone.

Večer se nás Adam pokusil přesvědčit, že Austin Powers- Goldmember je švanda, címž sme si nebyly s Jamie úplně jistý, ale finální scéna s plentou mně způsobila celkem slušnej záchvat smíchu, takže prominuto :D pak sem ještě ukázala návštěvě mojí oblíbenou hospodu Hootananys, zvládli sme vypít AŽ jedno pivo(!) a odebrali se na kutě.

Ráno nás opět čekalo Lets go surfing (náš příští smrtelně vážnej plán s Jamie je totiž jet na surfařskej kemp) a museli sme dopravit J na bus. J slíbila, že přijede do Čech, takže si pak na ní budete třeba moct šáhnout…



Pak sme udělali s Adamem značně slabou přípravu na vejlet na ostrov Skye a vyjeli.

Následující fotky mluvěj za vše:



Eilean Donan Castle leží ještě na západní straně Skotska těsně před mostem na Skye. Scenérie je tak úžasná, že to dost láká filmaře a točily se tady i nějaký filmy. Nevim, jak je možný, že sme měli takový štěstí na počasí!!! Pršet totiž začalo vždycky jenom když Adam vylez z auta, takže většinu cesty to bylo vpoho. Jenom svačit sme museli v autě. Odtud to bylo už jenom patnáct minut na Skye.
Ostrov je ještě docela obydlenej na jihu, ale zhruba od městečka Portree sme už potkávali hlavně ovce.



Úžasná klikatá silnička místy pro jedno auto se táhne do dáli kolem skály zvané Old man od Storr.



Vodopád Rock of Kilt.
Tam sme to obrátili, protože sme si nebyli jistý, jestli se dá stihnout objet celej Skye. Odpově´d nakonec je, že bez problému. Pokud vyjedete z Inverness v osm ráno, dá se celá štreka stihnout parádně za den i se zastávkama.

Ještě závěrečná fotka z konce světa:)) Jo a hledte co mam za salu!



Griffindooooor!