středa 10. února 2010

Bitva o gauč

So let's do it, just get on a plane and just do it
Like the birds and the bees and get to it
Just get out of town and forever be free
Forever, I wonder we could stay together
It could change if you want for the better
Just turn down my shirt and lay down next to me



Hujé hujé do Čech,

nějakou dobu sem byla mimo Pano (Mano) a cestovala za sněhem, páč, a moc mě neštvěte, tady máme momentálně míň sněhu než vy. Nesněží a nesněží, takže sjezdovky sou otravný a mimo je to takový vydřený. Taky už sem tady skoro tři měsíce, takže se mi začali hromadit nepotřebný peníze. Hm, výplatní pásky sou pořád spíš k pláči, ale na druhou stranu, když si to tak přepočítám, tak 150 doláčů za roztomilý psychedelický Burton boardový kalhoty, není nakonec tak moc. A za Volcom mikinu . A byla sem u kadeřníka, takže sem zase blond!!!

To je hlavní zpráva dne.
A ještě další sem utratila za něco naprosto super úžasnýho, čimž sem udělala z přebytečných peněz peníze, co nemám. Za co jinýho totiž utrácet, než za cestování!?

Pamatujete na mý kamarády Matta a Matta? Nejdřív sem měla trochu problém, jak je budu rozeznávat, aby se nepletli, ale už sem to před nějakou dobou vymyslela. Matt se zlomenou klíční kostí je Matt (nebo taky Metíček) and Matt, co vypadá jako Ken, ale nerozumim mu kvůli jeho šílenýmu kiwi přízvuku ani slovo, je Mitt.

Bavili ste se někdy s Novozélanďanem? Jestli ne, tak je to možná dobře. Jestli jo, tak víte, že neustále vykřikujou :“Thats sick maaaaan!“, což má znamenat jakože je něco super.

A dále sem si pro vás připravila malej slovníček:
Frindz = friends = kámoši
Frish snow/ frishies = fresh snow/freshies = čerstvý sníh/prašan
Tixt me = text me = pošli mi sms
Lits meet at tin tin =Lets meet at 10:10 = sejdem se v deset hodin deset minut
Satirdy = Saturday = Sobota
Do you have a pin? = Do you have a pen? = Máš pero?
Czich chick = Czech chick = česká holka
Ive chicked czich chicks and its sick maaaan! = I checked Czech chicks and they are fit = Omrknul sem český holky a sou sexy


Venus, Silva, Helča, Mili a má maličkost

Už chápete? Podobně jako Japonci nejsou schopný rozlišovat mezi R a L, kiwiové si prostě nevědej rady s písmenkem E. Prostě nevěděj, Eliška by řekla nevijou.
Proto teda Mitt. To je ten největší extrém a taky není zrovna výkvět spisovné angličtiny (ale zjistila sem, že v tom nejsem sama, tý jeho hatmatilce nerozuměj ani Kanaďani...moc). To mi ještě připomíná, že sem minulý týden dosáhla nevídanýho úspěchu při stopování, když se mě paní zeptala, jestli sem z Austrálie O_o
Doteď sem byla maximálně Quebecká Kanaďanka, ale na tuhle Austrálii sem už patřičně hrdá. Myslim, že i NZ bych uměla imitovat skvěle. S NZ teď totiž trávim dost času. Když kluci pracujou (vlekaři=lifťáci), nejradši si povídám s nima. Když si Matíček zlomil tu kost, pěkně sem naklusala k němu domů se zmrzlinovym pohárem, a do hospody chodim podle toho, jestli tam budou :) No to kecám, ale minimálně je vyhlížim.

Minulej tejden ve čtvrtek mi Mitt oznámil, že Metíček je už uzdravenej a že chtěj podniknout roadtrip do Whistleru, ale že to moc nevypadá, protože nemaj ubytování. Začula sem příležitost a napsala Helče, jestli maj ve StaffAccomu místo pro tři lidi. Helča že jako jo a se svym obvyklym entuziasmem nás ujišťovala, že se strašně těší. Tak sem na kluky zamachrovala a normálně se jim drze vnutila do auta.
V pátek sme šli do office pro spešl zvací dopis, kterej potřebujem, abysme dostali pětidenní permici zadara. Pak byly nějaký komplilace, protože vyřízení trvá aspoň tři pracovní dny a my chtěli jet už v pondělí. Prej, že nám daj vědět v pondělí. V týhle fázi se Mitt začal cukat. Rozhodli sme se, že jestli se to do neděle nepodaří, stejně pojedeme na roadtrip, aspoň po okolních střediscích ve Skalistých horách, ale protože bysme tim pádem museli platit i za ubytko, modlila sem se jako blázen.
Optimismu se opět zadařilo a už v sobotu sme měli povolení, ale neměli sme Mitta, kterej se pro změnu leknul, že to bude moc drahý. Metíček prohlásil, že když už má ten dopis a 6 dní volna, tak rozhodně pojede, a vyrazili sme ve dvou. Já s nim totiž tak nějak měla svoje plány...



Zde začíná příběh jak z červený knihovny o 1500 ujetých kilometrech v hipísácký dodávce pro osm lidí, Led Zeppelin, White Stripes, Canada dry a čtyřech nocích na gauči v Helčině a Martině bytečku

Pondělí: Vyrážíme o půl šestý ráno z Invermere, skrz hory na jihozápad. Posloucháme muziku, kecáme celou dobu. Matt se ke mně jako obvykle chová jak k mladší sestře, směje se mejm blbejm vtipům a přemejšlim, jestli teda jako jo, nebo ne. Cestou zastavujem v městečku s roztomilým indiánským názvem Lillooet abysme si nakoupili potraviny a piva, neb Whistler jakožto jedno z nejvíc posh míst na světě, je dost drahej. Já si kupuju potraviny na pět dní. Matt si kupuje dva sáčky CHIPSŮ. Dorážíme do cíle v pět odpoledne. Prší. Objímačka s Helčou, Marťou, Miluškou, Petrou, Silvou, seznamovačka s Mikem, Chrisem, Ondrou atd...Popíjení na pokoji se všema, já du spát k Silvě na postel, 185 cm Matt ve spacáku na cca 160 cm gauči u holek.

Úterý začíná suprově. Sněží a dost lidí včetně Helči má day off, takže můžem jít jezdit v partě. Nabízim Mattovi svůj „chleba“ (pche! tousty to sou!!!) a Helčino máslo a strachuju se, jak se vyspal. Na Whistleru nejsou po ránu (10.30) skoro žádný lidi a je nááádherně urolbováno, takže brečim blahem. Oběd jíme na vrcholku Whistleru,v Roundhouse chatě (slovo chata je docela dost zavádějící), kde pracuje Marťa. Takže jí oblažujem svojí přítomností, což blbě nese její pitomej supervisor, a díky našim kamarádům máme s Mattem oběd za polovinu.
Úsměv mi zatuhne ve chvíli, kdy se Matt zvedá a jde jezdit se svýma dvěma kamarádama, který tam potkal. Na odpoledne teda zůstavám sama s Ondrou a Ondrou a kluci mě berou na Blackcomb, protější vrchol, kterej je prej pro snowboard lepší. Taky že jo, sou tam nádherný freeridey s prašanem a boule v lese. Takže den super.
Večer posedáváme a plán je, že uděláme party ve společenský místnosti, abysme moc neotravovali naše hostilete, co musej druhej den makat a chtěli by jít přépadně spát. Načež k mému dalšímu údivu Matt v šest odchází SÁM za svejma kamarádama, páč jeden z nich má bohatou tetičku s baráčkem a vířivkou. V osm maj ale všichni tři dorazit za náma. Holky se mi posmívaj, páč už sem jim samozřejmě vyprdelila, že se mi líbí a on na mě evidentně kašle.

Ve společence potkávám Ivču, což je HAHA, protože je to moje spolužačka z Katedry divadelních, filmových a mediálních studíí v Olmouci a fakt sme Kanadu neplánovaly spolu!

Ivča a kanadský pivo

V devět obdrží Helča sms od objektu mého zájmu, jdou s klukama do hospody. Sem hrozně ale HROZNĚ nasraná! To si ze mě dělá srandu, ne? Kašlu na něj. Jdem spát kolem půlnoci, já zabírám pohovku, Matt má deku a spacák, tak ho jedna noc na zemi nazabije. Chlapec se vrací ve tři ráno, solidně veselej, hlaholí a bere za dobro podlahu.
Je tma a počítám do deseti, abych se odhodlala využít situace. Ptám se ho jestli mě má rád. Jasně, prej. super. je to mimoň. Ptám, se ho, jestli mě má rád víc. Pusinky pět minut. Hlubokej spánek.

Středa: Můj společník není tak úplně ve formě jít jezdit, takže v 8:45 vyrážim sama (taky sem trochu zaspala, měla sem se sejít s Adamem, kámošem z Vancouveru). Na Blackcombu je trochu mlhavo, takže vyrážim na Whistler, kde svítí sluncéé. Olympijský černý sou už bohužel zavřený a připravený na Hry. Na mapičce mě lehce uráží ta, co se jmenuje Womens and Paralympic Super G :))
Potkáváme se na Blackcombu, v Randezvous a díky nebesky laskavé Helče máme oběd skoro zadarmo a já jí nenápadně naznačuju vývoj vztyčenym palcem a vyšpulenou pusou.
Z jeho chování to totiž není moc poznat. Při druhý společný jízdě mi však dává ruku kolem ramen. mám vyhráno. Úžasný ježdění na ledovci, lyžaři tam skáčou ze čtyřmetrovejch útesů do propasti pod náma. My jdeme na hike a sníh je prostě nepopsatelnej.

Slunce praží. Vracíme se dřív než Helča a nikdo není doma, tak musíme čekat na chodbě, kde je jedna židle. Hádejte kdo sedí na židli a kdo na zemi? Ale mě je to jedno, Helča mi vysvětlila, že Australani sou vychovaný úplně jinak a že gentlemani prostě nejsou i kdybych se rozkrájela, takže NZ na tom bude asi stejně. Aspoň je normálně pohodovej a furt o mě přehnaně nepečuje, to by mě asi sejřilo víc.

Středa je velkej den, jde se totiž do klubu. Díky Venus dostanem Local Stickers, který přilepíme na občanku a nemusíme platit vstup do Buffalo Billa. Cena piva je překvapivě v pohodě, skoro levnější než v Panu. Matt je unavenej z minulý noci, tak jde domů dřív, v jedenáct se to začně dost plnit, takže se v tom davu jedna blbě tančící Panda ztratí. Hrajou Back in black od AC/DC!! Pak taky lezem s Helčou a Marťou do klece.

Marťa a kanadská klec

Helča pak nějak mizí a Marťa naopak nemá dost, takže v jednu jdu dom s Mikeem a Chrisem (to sou Ausíci a holek spolubydlící). Máme štěstí, jede bus, takže se nemusíme drápat po sjezdovce. Vysedáme u hotelu Merriot a je nám líto nevlízt do venkovního bazénu, když je plot vysokej jenom třicet cenťáků. Děláme skvělý fotky. Třičtvrtě hodiny v teplý vodě, potom hrozně mrznem,než se dostanem domů. Na pohovce spí Matt HAHAHA, takže na zemi spim já a celou noc klepu kosu jak kdysi u Robina v Tokiu. Mám akorát jednu tenkou deku. To mě asi zkouší, jestli se nezhroutim. Nezhroutim. Předtim mi totiž nabídl plechovku piva, takže to ještě nevzdávám.

Čtvrtek: Ráno muckání na gauči. Tentokrát bolí hlava mě, ale stejně vyrážíme na svah z mýho popudu celkem brzo-v 9. Slunce svítí ještě víc, takže jezdim jenom v mikině a i tak je na Symphony a Harmony vedro. Obídek na Randezvous s Heli. Hustim do Matta všechno, co vim o hokeji (o Sidneym se zmiňuju asi jenom dvanáctkrát). Odpoledne Whistler Bowl a malej snowpark. Tak akorát pro mě, abych se už konečně naučila nepadat.
Další příjemnej večer s českejma holkama, Matta vypadá, že mu nedělá problémy, když spolu občas mluvíme česky a snaží se pochytit co nejvíc. Pouštíme mu na YouTube Trezor od Karla Gotta, tanec prince Trávníčka s Droběnou, aby pochopil, jak se točej pohádky a on pak kroutí hlavou, když si hned třikrát za sebou pustíme Nagano. Sem dojatá, jak moc se o ČR zajímá...Na oplátku nám ukazuje Australskýho národního hrdinu Bradburyho, jak vyhrál zlato.



Holky nás berou na nákupy do nádherně nazdobenýho centra a prolejzáme olypijský suvenýry. Bohužel došly červeny palčáky :(( Tentokrát spim na gauči já!

Pátek: Češství se ve mě nezapře a navrhuju prodat lístky, protože nám na permici dva dny zbejvaj a my musíme domů. Matt je nadšenej, protože by ho to nikdy nenapadlo a vyrážíme prodávat, i když nás holky varujou, že se to nesmí. Předtím se ještě se všema hezky rozloučíme. Hustě sněží a trvá nám skoro hodinu lístky prodat. Matt v kabátě se ptá lidí „Hey bro, have you sorted out the ski pass yet? We have some spair and need to get rid of them“ a když bez reakce projdou kolem, prohodí „or some kokain?“ Nakonec máme úspěch, i přesto, že po nás jde security a prodáváme každej lístek za 90 dolarů, což zaplatí většinu benzínu!


Pak je nám líto Mitta, že nejel, protože sme tam utratili asi tak šedesátku:D Cesta domů přes Vancouver, nádherná silnice podél pobřeží u Squamiche a domů sme dorazili v deset. Jemu se vybil iPod, takže sem ho poslední hodinu udržovala vzhůru pomocí takových hitů, jako Evangelion. Dojídáme chipsy, který byly celou dobu v autě. Ale nic se celou cestu neděje...rozmyslel si to, nebo co? Kupuju si na benzínce NÁHODNÝ časopis

a znova melu o hokeji a jak sme to natřeli Rusům a jak si naši hokejisti kdysi na protest přelepili rudou hvězdu na dresu izolepou. Vypadá to, že ho to i zajímá. Dostávám pusu na rozloučenou. Tak mám asi kluka...

KONEC

Jinak to tady všude hrozně žije Olympiádou, nejvíc samozřejmě hokejem, Miluška, Petra a Marťa si našly brigády na Olympiádě, takže budou blízko dění, Helča zatim nevim, držim palce, aby jí to dopadlo!!! A pro navození atmosféry video nakonec.



Zbejvá přesně tejden do... zápasu Česko x Slovensko, kterej se mě tak trochu týká :D


Hlasování 6:2 pro mě. Děkuju.

5 komentářů:

Jaroslav řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jaroslav řekl(a)...

ten tvuj kontrast mezi nestrojenym svetactvim/sebeironickym nadhledem v beznem vypraveni a popisy milostnych patalii jak od patnactilete holky, to by sis mela zaregistrovat jako trademark :) a bylo super si pripomenout ten pamatnej olympijskej short track. dojatej uz jsem byl nekdy v polovine :) p.s.: ten smazanej koment byl test, pac mi dnes na windows 7 nechtel koment ani za boha odejit. tak jsem pruboval visty na druhe masine a tady to jde :)

petr řekl(a)...

žanda's sick maaaaaan!!! čik čik ruuulezzz foreva!

radobyelfka řekl(a)...

Jaro: Cimrman tvrdí, že se jedná o patálie holky šestnáctileté!
Děkuju za rozbor, budu svůj styl pilovat. Až do padesáti:)))Já sem toho Australana neznala, ale oni si z něho dělaj docela srandu taky.

Petr: Díííky. Jenom bych upřesnila, to FOREVA by NZ řekli asi jako FO EVA BRO :P Ale je vidět, že máš na to cit!

Eliska řekl(a)...

Eliska by rekla: kure s rejzou :P
btw, na svuj seznam si muzes pridat Zanda-Skotka, protoze to si Jason fakt myslel:D(je z tvy anglictiny zjevne odvarenej az na pudu)
jo a btw, nemam pochyb, ze cukricek maticek pri evangelionu FAKT neusnul, protoze to nikomu spat neda (preber si to dle sebe:D)