Panda s faunou

Skippy, Skippy, věrný je náš kamarád,

Skippy, Skippy, každý má Skippyho rád

Nazdar bazar kamarádi,

Ještě předtim, než se rozepíšu o Zélandě, chci uvíst na pravou míru svoje klokanní dobrodružství. Poslední tejden sem strávila u Loze a jeho rodičů na předměstí Melbourne. Jak sem tuhle psala, že sem ještě nezkusila bejt hopper...Lozův nejlepší kamarád z dětství, už brzo slavný melbournský raper Ollie MC, měl freestyle battle koncert, tak sme ho šli podpořit. Nejlepší na týhle akci bylo, že sem se po víc než roce potkala s Petem, dalším dobrým kámošem z Kanady.

Pete a Loz jeli do Panoramy společně a já se Psem sme se s nima poprvý pořádně daly do řeči na jednodenním staff vejletě do Kicking Horse. Do tý doby sme se vůbec neznali, ale ten den sme celej projezdili v seskupení já, Pejsek, Zack, Loz, Pete a Anthony a odpoledne sme si užili parádní prašan, protože se krásně...prášilo. A předevšim sme se strašně splavili na tyčince Snickers, u příležitosti olympiády přejmenovaný na BELIEVE. A taky na dropu jménem Terminátor. Od té doby sem byla s Lozíčkem a Pítem kamarádka. A teď sem ho teda konečně viděla zase na živo a bylo to moc roztomilý shledání. Tak roztomilý, že sme se rozhodli následujídí den podniknou něco společně a vzali Petovo auto a vyrazili směr Philip Island, vzdálenej dvě hodiny od Melbs. Na Philip Island najdete spoustu suprovejch věcí k dělání. Asi nejslavnější je podívaná Penguin Parade, tedy pochod tučňáků, kterej se koná večer po setmění, kdy už jim nehrozí nebezpečí od racků, že je

sežerou a stovky tučňá(č)ků vylejzaj z moře na břeh a zalejzaj do nor na pobřeží. Nějaký chytrý lidi se toho rozhodli využít a udělali z toho atrakci, načež v jedný zátoce vztyčili obří reflektory a lidi je tam každej den choděj očumovat z tribun, fakt super šou.

Na Philip Island se taky nacházej úžasný pláže. Počasí a podmínky pro surfing jsou tady jedny z nejstabilnějších po celej rok a proto se tu často pořádaj závody, třeba Rip Curl 2005 nebo Roxy Pro Women's Surfing Festival. My sme bohužel nechali prkno v našem karavanu, takže sme se museli zabavit jenom vzdycháním a koukáním na surfaře v dálce a bojem proti obřím vlnám. Na to, že byl podzim, počasí bylo naprosto perfektní (taky sem hare onna, že Juro, tedy žena, co nosí krásný počasí).

Na oběd sme si zajeli na samej západní cíp ostrova, kde se rozkládá nádherný přímořský městečko Cowes a dali si strašně velkou nálož žraločích fish and chips a nakrmili tunu racků (kromě jednoho, kterej byl zlej na všechny ostatní a kousal je) zbytkama. Potom sme se rozhodovali, co dál, Pete chtěl na další pláž, k Pyramid Rock, Loz navrhoval, že bysme se měli jít ztratit do labyrintu a já nevěděla. O plánu se rozhodlo v okamžiku, co sem zahlídla klokánky za plotem a uprosila kluky, ať zastavěj. Zaparkovali sme u Wildlife Park a rozhodovali se, jestli jít dovnitř nebo ne. Načež to rozseknul jeden Číňan vycházející ze dveří s tvrzenim, že to, co vidíme, není všechno, a že si vevnitř můžem klokany i pohladit. Sem fakt happy, že sme se rozhodli zaplatit vstup 17 dolarů, protože realita byla daleko divočejší než co si můžete představit. Klokani a wallabies klokánci a emuové chodili všude kolem volně, dostali sme sáček s krmením a mohli sme drbat zvěřinu za ušima, jak nám bylo libo, protože se vůbec nebáli.

Místo toho sem se pěkně bála já, protože emueové sou děsně velký a maj velký červený voči a šli po našich sáčcích s krmením. Fotka mluví sama za sebe.

Dále sme koukali na dingy, tasmánský čerty - už chápu, proč se jim říká devils, hrozně na sebe ceněj zuby a zuřivě syčej a řvou a fakt respekt.

Sem byla celkem ráda, že byli ve výběhu. Pak wombaty, koaly, kasuáry, který taky nechcete potkat na procházce (jak tady můžou vůbec ti Australani žít, v podstatě na každym rohu číhá smrtelný nebezpečí), taky pelikány a tak. Večer sme se rozhodli vydat se zadarmo na Penguin Parade, zaparkovali sme drze auto na parkovišti, ale místo toho, abysme si zaplatili tribunu, šli sme na procházku k pobřeží oklikou, neb Pít tvrdil, že po setmění se celý kopce zaplněj tučňákama tak jako tak, takže není nutný platit za sezení. Můžu potvrdit, že sme pár tučňáků po cestě viděli a celkově to byl fajn trip. Večer sme ještě v Pítově garáži popili a dali si jointa s jeho tatínkem, strejdama a bratrem a rozloučili se s tim, že nás Pít přijede navštívit a zajezdíme si spolu jako zastara.

To je teda zatim vše z Austrálie, uvidíme, jestli se tam ještě nevydám cestou zpátky. Kapitola je nicméně uzavřená, Lozíčka sem si převezla s sebou a už hezky bydlíme a odteď do vás budu prát geekoidní fakta o Pánu Prstenů horem dolem, tak se na to pěkně předpřipravte.
A jedna nevhodná fotka Píta, mě a Loze na konec.

Peace a jaro všem