pátek 1. dubna 2011

Sing Sing Singapore - dobří lidé po celý den!

Singapůr je státeček na jihu malajskýho poloostrova a skládá se ze zhruba 160 ostrovů včetně hlavního města, který leží na pevnině. Páč patříval Britům, ti si o něj celkem pečovali (dobrej strategickej námořní bod). Nachází se pouhých 180 km od rovníku a je tu celý rok tropické vedro. Neoprávněné držení žvýkací gumy je přísně zakázáno. Kromě lidí a psů mají patrně i holubi zakázáno kadit na chodník, tak je tady čisto.

Konec zeměpisné lekce!

Do Singaporu sem dorazila nějakej den. Jako já vlastně ani nevim, co je dneska za den v tejdnu, takže to prostě nebudeme řešit. Krosnu sem nechala za poplatek v Kuala Lumpur na letišti a musela si vystačit s jednim tílkem na převlečení, řasenkou a notebookem, kterýho sem se odmítla vzdát. Už na letišti mě omráčili dva týpci. Zašla sem za dvěma klukama v uniformách zeptat se, jak se dostanu k terminálu 2 a oni na to, že zrovna padla a že je mám následovat. Načež mi koupili jízdenku!!! a posadili na metro. Mluvili naprosto perfektně anglicky, jeden byl evidentně Ind a druhej Singaporec a hrozně mě vítali. S kym mám co do činění sem pochopila, když se na mě v metru všichni děsně usmívali a sami od sebe mi radili, kam mám jet a kde přestupovat.
Linka metra mě dovezla do stanice Chinatown a exitem A sem se ocitla přímo v tom úžasnym mraveništi stánků, červených luceren, jídelniček a dobromyslných Číňánků.

Hostel sem si prostě nemohla vybrat líp. Místo se jmenovalo Beary Good Hostel a na recepci se střídali dva pohodoví kluci, co se všim poradili a pomohli. Je pravda, že ubytko nebylo úplně nejlevnější, ale 25 sing. dolarů nebyla tragédie. Vevnitř to bylo medvědově doztomilý. U recepce se nacházelo Hang out room s pohovkou, televizí, playstationem, DVD a knihovnou, kde se ráno a večer scházeli lidi a společně surfovali na místních laptopech nebo wi-fi zadarmo! V ceně byla i snídaně, takže sem si vždycky než sem vyrazila, dala toasty s marmoškou a uvařila kafčo. Nejlepší kamarády mi tam dělali Brazilec Reggie a parta šesti veselejch Filipínek, se kterejma sem si pak druhej večer zašla na večeři. Reggie, to vám byl zajímavej týpek. Víte, čim se baví?? Prosim vás řekněte mi, že nejsem poslední člověk na Zemi, co o existenci tohoto hobby nevěděl!

První večer sem si našla kousíček za rohem super levnou večeři za 3 dolary a bylo to Kuřecí Congee a k tomu jako zákusek Siew Mai masový knedlíčky. Na cestě k restauraci sem si chtěla koupit pití a mezitim, co sem se orientovala v singaporskejch mincích, týpek stojící za mnou, místo aby mě seřval, že mi to trvá, vyklopil na pult dolar a s úsměvem mi petku vrazil do ruky. Singapore je úžasnej.

Co se týče spaní v dormitory, tedy společný noclehárně, zas tak dobře sem se nevyspala...Kvůli časovýmu posunu sem chodila spát o půl třetí ráno a probouzela se v sedm. Ale celej den sem pak byla čerstvá, to jo! První den sem se potkala s Andrém, Australanem z Perthu, kterýho sem si vyhledala na netu a krásně sme si sedli. Musim poděkovat kamarádce Míše A. za dobrou radu ohledně Singaporu, fakt je to tak na dva tři dny maximálně!

První den sme teda pěšo prošli čínskou čtvrť,
navštívili chrám
Sri Mariamman Temple
Pak sme to vzali k nábřezí do moderního centra s mrakodrapama, kde se nachází největší singaporská blbina, socha možského lva MerLiona, s kterým si každej správnej turista musí udělat fotku. Bohužel nás strašně vypekli, protože kolem Merliona postavil nějakej Japík v rámci uměleckýho projektu hotel a tudíž nebylo nic vidět. Kromě červený krychle. Poněvadž byla ale hned vedle taková malá náhražka, byli sme s Andrém asi půl hodiny takoví lehce zmatení a nechápali, jestli je to jako ONO! Podle mně je to fakt ptákovina, tak si kdyžtak Merliona vygooglete sami:)

Okolí zátoky Marina bay stojí za rozhled, ulice sou plný květin, všechno eňo ňuňo upravený a vypiplaný. Zaujala mě hlavně stavba Marina Bay Sands, což jsou tři pilíře a na nich ve výšce je položená obří jakoby loď.
Odtamtud je fajn vzít to po Esplanade Road a pak Stamford road, která vede kolem moc fajn kopečku Fort Canning, kde se rozprostírá park a maj tam lijány, na kterejch se dá houpat a eskalátor naprosto WTF zasazenej do přírody.

Když se člověk potlouká kolem tohohle parku, řeka a nádherný nábřeží je jenom malej kousek odtud. My si s Andrém dali výbornej oběd (zase čínskej) v jedný z levnejch pouličních restaurací. Poučka, že člověk má jíst tam, kde je nabito, je úžasná a díky tomu, kdo mi ji vštěpil. Když budete mít štěstí, možná náhodou taky narazíte na roztomilej hippie Alkaff Bridge made by nějakej Filipínec.

Centrum
všeho se podle všeho nachází na masivním bulváru Orchard Road, kterej se táhne pěknejch pár kiláků městem a vypadá to trochu jako nějaká nákupní pěší zóna v džungli, protože jsou tam krásně nasázený obří stromny, co chráněj před všudepřítomným tropickým sluncem.Já zas tak odvázaná z věcí typu Dior, Armani a MacDonalds nejsem, ale z místní architektury si uděláte celkem dobrej obrázek o tom, jak je na tom Singapore s penězma. Spíš záporně mě zaujala hlavně budova Ngee Ann City, což je taková koňská zhůvěřilost, že musí zaujmout přední místo v top 10 důvodů, proč nenávidět kapitalismus každýho dobrýho socialisty. Fuj, je to tak obří a na první pohled zbytečný, až mi z toho dobře nebylo. A to ani nejsem socialistka!

Na Orchard se nachází taky kvalitní turistický centrum, kde si můžete nahrabat mrtě mapiček a brožurek na podpal. My se tam konkrétně dozvěděli, že zrovna ten den zahajuje módní týden a tak sme šli na přehlídku do obchodního centra a těšili se na modelky. Ta zas tak povedená nebyla vzhledem k tomu, že tam nechtěli skoro nikoho pustit a ty zamračený holky v šedejch legínách maj do Češek dost daleko. Nos ohrnul i André a šli sme dom. Cestou zpátky sem to vzala znovu po nábřeží, ale Clarke Quay se v noci mění k nepoznání a naskytl se mi pohled na neuvěřitelnou pařící pěší zónu, kde se odehrává všechen noční singaporskej život. Pěkně pod jednou (architektonicky vtipně vyřešenou) střechou. Akorát si na tom obrázku představte tisíc lidí a je to mnohem větší. Chápu, že existují i lidé, co maj jiný hobby než bejt low budget a poslouchat hrdelní písně mongolských pastevců Huun Huur Tu, a těm říkám: di na drink a zapařit!!!
Komu nestačí přehled architektonických skvostů v podání ex-studentky filmu a japonštiny, může si kliknou semka a trošku se pokochat dalšíma hezkýma nápadama.


Den druhý. Ok, žádám vás hned z kraje, abyste se mi nesmáli!!! Několik kilometrů na jihozápad od centra města se nachází ostrov Sentosa Island. Za druhý světový tady měla v pevnosti Silosa základnu britská námořní armáda, v 70. letech se singaporská vláda rozhodla přestavět Sentosu na rodinný rekreační resort. Hned zprvu musim ujistit Elišku, že je to něco podobnýho jako Disneyland a samozřejmě sem tam nešla! Jenomže kromě Vodního světa, Zpívající fontány, Universal Studios prohlídky nebo casina tady maj taky uměle naveženou písečnou pláž, palmy a celkově je to místo krásně upravený pro procházky. Nebo, jako v mym a Andrého případě, projížďky dětskym vláčkem. Musim uznat, že bejt dítě, asi bych na takovym místě jako je Sentosa byla blahem brzo ťuhík. Na ostrov se dá dostat dvěma způsobama. Lanovkou (pro ty, co jsou z Mongolska a nikdy žádnou neviděli) za asi 26 dolarů. taky si můžete pronajmout tu s drahokamama. Nebo po jednokolejce z obchodního centra Vivo city, zpáteční jízdenka za 3 dolary. Dojeli sme až na konečnou Beach station a nechali se dovízt na pláž, krásné místo pro víkendovej beach volej s kamarádama, plavání a polehávání v síti s piňa coladou v ruce. A to už sem byla naštvaná jako čert! Neměla sem plavky. Naštěstí André prohlásil, že jemu teda opravdu vadit nebude když pudu ve spodnim prádle a parta místních plavčíků mu dala za pravdu. Přece jenom, Singapore je muslimskej a nechci jim to tady nějak česky zneuctít. Sem si jistá, že není potřeba se rozepisovat, co všechno se dá na Sentose dělat, ale je toho fakt mrtě a jestli si rádi hrajete, je to nádherný místo.
Highlitem dne pak bylo zjištění, že zpátky na pevninu se dá dojít po zastřešený dřevený lávce s PĚTI pojízdnejma pruhama za sebou!!! Eliška tuší, jak moc sem se na těch travelátorech (od slova travel a eskalátor) poplavila. Den sme završili jízdou na stanici Little India, což je na přímý lince jako Vivo city. V India town maj pěkný barevný domky, spoustu krámků s ovocem a v jedný restauraci sme si dali Banana list kuřecí set a přinesli nám jídlo na banánovym listě. Jenom těma rukama jako místní sme to fakt nedali...André mi byl celou dobu veselým společníkem, učil mě nějakej afroaustraleskej slang a pořád nemohl pochopit, že sem low budget a evidentně mu mě bylo dost líto, protože sme se celý dva dny hádali o placení a on mi furt kupoval kokakoly (i když sem před nim utíkala). Nakonec mě ještě nechal u sebe v hotelu vysprchovat a mezitim šel na internet do lobby. Taková dávka důvěry mě dojala! Bylo teprve pět a noční bus měl jet o půl desátý, ale stejně sem vyrazila s tim, že si na autobusovym nádraží sednu a budu blogovat. Bohužel se ukázalo, že společnost Transnasional Coach Services odjíždí z ošklivýho špinavýho parkoviště. Chvilku sem pokecala s taxikářem ("v Malajsii nikomu neveř" "nikomu neukazuj peníze, budou tě sledovat a přepadnou tě" apod.) a vydala se do nedalekýho hotelu, že je ukecám, ať mě tam chvilku nechaj jsedět a chytat wifinu. Dvě minuty nato mě zastavil Brazilec Jo, slovo dalo slovo a seděli sme na rohožích tatami v nějaký akademii bojových sportů. Jo dost dělá do brazilskýho Jiu Jitsu a všechno mi pěkne vysvětlil i s videama. Byl to dobrej borec a vydržela sem v jeho příjemný společnosti až do půl desátý, kdy mně Jo zamával a já odjela. Vzhůru do divoký Malajsie!!!



Fotky sou na zande pande ve svete :)
P.S. Zatim se mi po vás nestýská ♥

5 komentářů:

Bára řekl(a)...

Čím se Reggie baví? :D

radobyelfka řekl(a)...

Lítá v nafukovacim oblečku jako superman nad horama přeci :)))

jarecek řekl(a)...

tak tohle je asi ta vyspela civilizace .. at least v roce 2011 anno domini

radobyelfka řekl(a)...

Jaro, je to fakt tak! jasně, že za dva dny do toho nevidim, ale vypadá to tam jako úžasně tolerantní milá a čistotná civilizace. Pak my někomu říkáme "rákosníci", to sme spíš my :)))

Eliska řekl(a)...

otazka: Co myslis, ze me nejvic pobavilo v tomhle blogu?

a) pojizdny pruhy
b) pojizdny pruhy
c) pojizdny pruhy

:DDD
jinak vsechno uzasny, uzasny, uzasny!!! sem na tebe hrda, cestovatelko ;)