No moc nečumte, sem přežila v JV Asii už tejden!!! Úplnej Willy Fog neasi.
Teď vám teda povim, jak bylo během prvních dvou fází mého výletu. Co bych tak řekla o Londýně...Tak jako samozřejmě sem se hlavně potkala po deseti měsících s Mattem. Naše poslední setkání nebylo úplně šťastný, končilo sms z my strany, ať jde někam (no...), ale během pobytu ve Skotsku se náš vztah zlepšil. Až natolik, že mi chudáček neprozřetelně napsal, ať kdykoliv řeknu, když budu potřebovat v LDN přespat.
Nebudu to natahovat...přivítání a pokec byl jako obvykle pro mě mrtě emocionální (vevnitř, na venek sem děsně drsná). Gentleman jako zastara, ani najíst mi v deset večer nedal po tý dlouhý štrece. Pak sme se rozhodovali, kde budu spát. Jestli u něho (ale má jenom jednu postel!!!) nebo v obýváku. Nějak se to seběhlo a už sem lezla po žebříku (!!!) do jeho pokoje. Mimochodem, myslim, že Matt není úplně normální. V Kanadě měl jako jedinej v domě pokoj ve sklepě, kam se chodilo po temnym schodišti skrz závěs. Tentokrát sem se teda ocitla na nějaký půdě, 3x3 metry, kam se lezlo po železnym žebříku padacíma dveřma. Taky tam nebylo okno a topení. Vůbec sem se potměšile nezaradovala, že absolutně nemá šanci přivíst si tam nějakou normální holku...
No, ale to nejhorší teprve přišlo. Pak sme teda jako šli spát a byla tma. Přichází erotický zážitek roku, páč Matt se dotknul palcem u nohy toho mýho. Mrcha jedna. Takhle mi srdce netlouklo ani když mě po Černý Hoře honil bejk. Fakt trapas, že sem z toho tak jatá. Tak sme tam normálně leželi ve tmě jak náký páťáci a dotýkali se palcema.
Volnej čas sem ty tři dny trávila sama, potkávala sem se se starejma známejma a chodila dost pěšky. Metíček mezitim pracoval a pak sme se vždycky potkali večer doma. Druhej večer sem provedla socilogickej průzkum a zeptala se ho, proč nemá holku. Odpověď mě úplně uzemnila, páč prej, že je ještě mladej. Jak kdybych se ho ptala na vdavky:) Z toho sem konečně našla navždy pokoj v duši, neb sem usoudila, že chyba teda v Kanadě nebyla ve mně a že přece nebudu řešit někoho, kdo mi ani nenabídne čaj. Dále už asi lady pomlčí.
Velmi se omlouvám za ten skluz, ale nějak není čas psát. Pokusim se to dohnat.
Teď vám teda povim, jak bylo během prvních dvou fází mého výletu. Co bych tak řekla o Londýně...Tak jako samozřejmě sem se hlavně potkala po deseti měsících s Mattem. Naše poslední setkání nebylo úplně šťastný, končilo sms z my strany, ať jde někam (no...), ale během pobytu ve Skotsku se náš vztah zlepšil. Až natolik, že mi chudáček neprozřetelně napsal, ať kdykoliv řeknu, když budu potřebovat v LDN přespat.
Nebudu to natahovat...přivítání a pokec byl jako obvykle pro mě mrtě emocionální (vevnitř, na venek sem děsně drsná). Gentleman jako zastara, ani najíst mi v deset večer nedal po tý dlouhý štrece. Pak sme se rozhodovali, kde budu spát. Jestli u něho (ale má jenom jednu postel!!!) nebo v obýváku. Nějak se to seběhlo a už sem lezla po žebříku (!!!) do jeho pokoje. Mimochodem, myslim, že Matt není úplně normální. V Kanadě měl jako jedinej v domě pokoj ve sklepě, kam se chodilo po temnym schodišti skrz závěs. Tentokrát sem se teda ocitla na nějaký půdě, 3x3 metry, kam se lezlo po železnym žebříku padacíma dveřma. Taky tam nebylo okno a topení. Vůbec sem se potměšile nezaradovala, že absolutně nemá šanci přivíst si tam nějakou normální holku...
No, ale to nejhorší teprve přišlo. Pak sme teda jako šli spát a byla tma. Přichází erotický zážitek roku, páč Matt se dotknul palcem u nohy toho mýho. Mrcha jedna. Takhle mi srdce netlouklo ani když mě po Černý Hoře honil bejk. Fakt trapas, že sem z toho tak jatá. Tak sme tam normálně leželi ve tmě jak náký páťáci a dotýkali se palcema.
Volnej čas sem ty tři dny trávila sama, potkávala sem se se starejma známejma a chodila dost pěšky. Metíček mezitim pracoval a pak sme se vždycky potkali večer doma. Druhej večer sem provedla socilogickej průzkum a zeptala se ho, proč nemá holku. Odpověď mě úplně uzemnila, páč prej, že je ještě mladej. Jak kdybych se ho ptala na vdavky:) Z toho sem konečně našla navždy pokoj v duši, neb sem usoudila, že chyba teda v Kanadě nebyla ve mně a že přece nebudu řešit někoho, kdo mi ani nenabídne čaj. Dále už asi lady pomlčí.
Velmi se omlouvám za ten skluz, ale nějak není čas psát. Pokusim se to dohnat.
1 komentář:
čičinko, nalož mi svůj skypekontakt, ať ti v úterý (bůhví co to tam máš za den) mohu oznámit, jestli sem už Mg (((((((((((: V úterý nebo někdy až vylezeš z tý jungle ((((((((((((((:
Okomentovat