Zpátky do auta!!!

Ha, 

tak s pravidelnym blogovánim z cesty to nebude až tak horký. Minimálně v USA se to nepodařilo a to sme navštívili prosím Mekáč asi třicetkát J Většinou to ale bylo jen tak, že jsme dala na fb pár připravenejch fotek a muselo se zase dál. Takže co s náma ten měsíc bylo. 

V práci sme skončili posledního února a měli posledních pět dní na rozloučení se s kamarády (což bylo boží a všem děkujeme za sponzoring) a s rodinou (děkujeme za sponzoring a pevný nervy s náma). Léta Páně 2014 konkrétně 6.března se už jako tradičně smiloval můj taťka a hodil nás do Mnichova. Naše cesta kolem světa začala v New Yorku, z něhož sme nebyli až tak impressed, páč nám zmrzly nosy a pokračovala do LA, kde sme nabrali auto a objeli během 22 dní pár národních parků. 

Historka číslo jedna: samozřejmě sme měli v půjčovně zamluvený total economy auto nějakou Kia Rio či co. Když sme si ale hezky popovídali s paní Lindou za pokladnou a ona zjistila, že náma vybraný auto má tak malej kufr, že budou batohy na zadních sedadlech vidět a tudíž nás můžou vykrást, lekla se a dala nám zadarmo upgrade na jakejsi sedan. Pak se ale ukázalo, že ten má zas něco s SPZtkou a pořád by nás stavěli cajti, dostala od šéfa povolení o další ugrade a naším ořem se stal Nissan Versa stříbrný s mrtě velkým kufrem a sklápěcíma sedačkama. Jezdili sme si jako honorace, co vám budu povídat . To nás asi zachránilo, protože ten binec a hory konzerv by bylo v čemkoliv menším asi těžký zmanagovat. Z toho plyne poučení, vždycky si zamluvte horší auto, ono se to nějak vyvine!

Teď vám popíšu, co nejzajímavějšího sme na naší 6375 km dlouhý cestě viděli.

New York a Los Angeles

V NY byla děsná zima a v LA zase vedro, Čalouník si nadělal puchejře, když sem ho půl dne táhla v converskách přes celý Beverly Hills na Venice Beach (Lords of Dogtwn oujé). Na plavání to tam moc nebylo protože městská pláž, takže mně se nejvíc líbilo procházet se po americký kopii Benátek. Jo a počítat na hollywoodskym chodníku slávy, který hvězdy a režiséry znám. Ještě byla super návštěva Observatory a …Eliška se mi teď nebude smát, ale Disneylandu. 

Ano, v Japonsku sme s Elis protáčely oči, když nám Jaime vypravovala, jak je to tam super, nicméně hodnotný dar od Vojťase a Terky v podobě free vstupu se prostě neodmítá. Takže je to pakárna, hrozně výdělečná pakárna, ale po počátečním šoku z desetitisíců lidí a zvyknutí si na půlhodinový fronty na atrakce, sme k večeru museli konstatovat, že to byl mrtě zábavnej den, a že na Toy Story Midway Mania! musíme znova.

Od 10. Března máme auto a spíme ve stanu, v autě, pod širákem. 

Naše doporučení na hostel v LA je tady

Děkujeme Pavlovi a Olje za ubytko v NY.

Tahle fotka je pro bratříčky, aby byli zelený závistí :) Ale Burák je pozdravuje

Salton Sea 

ve stopách Alexandra Supertrampa (pozdrav Psovi .A Čarodce ne protože jí ten film nepřišel dost cool). Salton Sea je pomalu vysychající jezero na východě Californnie, kam se v 60. letech jezdilo do letovisek. Dneska sou tam trosky trosečky, což mě moc lákalo. Taky je odsud kousek Slab City – město opravdovejch hipíků a Salvation Hill, bláznivě pomalovanej kopec, kterej právě můžete znát z Into the wild. Moc sem chtěla poznat Leonarda, týpka, co to celý postavil. Bohužel sme se dozvěděli, že měsíc předtím umřel, takže sem si zasmutnila a udělala alespoň pár fotek. Hipíci ze Slab City nás poslali vykoupat se ilegálně v zavlažovacím kanálu ( a jedinýmu zdroji vody široko daleko, co není úplnej kekel). Bylo to dobrodužný, protože tam všude byly cedule  a zákazy. Tak sme se svlíkli a obešli zákon. Noc na tajňáka u Salton Sea.

Joshua Tree 

místo, kde s střetává Mohave a California desert. Tady se nám strašně líbilo. Představovala sme si to jako místo s pár stromama a nuda, ale národní park nás totálně dostal. Hlavně to, že se tam jako v jednom z mála parků dá spát kdekoliv v backcountry bez povolení a dolaros. Prostě odstavíte auto na jednom z dezignovanejch míst, vyplníte lísteček a jdete si. Bomba. První kaktusy a konečně zase nasazujeme krosnu. Fobie z hadů starting.

Grand Canyon

Tenhle trek sem měla naplánovanej jako první věc, když se ukázalo, že pojedeme do USA. Zvolili sme Tonto Trail viz mapka, která vede z Hermits rest vpravo dolů do kaňonu, pak se 40 kiláků různě pokrucuje, aby dorazila do Indian Garden, nepochopitelný oázy uprostřed kaňonu a následuje pětihodinovej výstup (minimálně) nahoru. Nemohli sme zvolit líp. Měli sme štígro, takže sme hned po příjezdu sehnali v Backcountry office povolení jít na tři dny dolů a byly nám přidělený dvě tábořiště – Hermits Creek a Salt Creek. 

Tonto Trail

Monument

Nabrali sme jídlo na tři dny a vodu na jeden  s tím, že dole budeme muset převářet a vyrazili. První den sme potkali asi 6 lidí, druhej den 4 a třetí den od Indian Garden asi 3000 J Bylo to úžasný, těžko se to popisuje. Jo a vlastně nás to strašně vyšťavilo. Poslední ráno sme z pražícího sluníčka měli takový bobky,že sme vyrazili v sedm ráno, jenom abysme mohli aspoň dvě hodiny zdrhat stínem, než se slunce opře do stěn kaňonu. Převáření a hledání vody bez volvox globator byla taky dobrá výzva. Ne všechny zdroje jsou pitný. A ne všechny udaný zdroje vody opravdu tečou. 

Tahle sranda nás vyšla na 30 dolarů za oba dohromady. Nahoře sme se naučili ochcávat kempy tak, že sme přijeli po setmění, postavili stan a ráno zase vstali než přijede šerif. V Grand Canyonu nahoře taky začlo v noci mrznout a noční zimy sme se nezbavili dalších sedm dní.

Antelope Canyon

Jako jo, hezký, pro nějaký NElamy se zrcadlovkou asi ráj, ale to, že se musí jít se skupinkou a ještě to stojí litr, sme překousávali těžko. Aspoň, že nás průvodce Indián Josh nechal jít napřed. Monument Valley sme museli z důvodu nočního přejezdu vynechat.

Canyonland

Další národní park rozdělenej na tři části. My si vybrali Needles a dobře sme udělali.Krajinka tam byla čarokrásná. Dali sme si tři výletky – Slikrock trail, Chesler Park a Potholes. Hlavně ty Potholes. To sou vám díry v kamenech, do kterej se po dešti zachytí voda a žijou tam pulci a různá pahavěť. Čalouníkovi se to zalíbilo v návštěvnickym centru a furt o tom dva dny mlel. Bylo sucho k uzoufání, tak mu říkám, že je pitomoučkej a že tam žádný kaluže vody mít nebude. Pak naše hádka ale vyeskalovala k sázce. Obešli sme skoro celou trasu, mnohokrát sem se u vyschlý kaluže zasmála, dokud sme sakra nedorazili ke DVĚMA posledním, kde byla voda. Fail. Historka taky fail, protože naživo to bylo mnohem zábavnější. Prohrála sem sázku a musela sem chtě nechtě čalounit. Backcountry permit k přespání sme tu nedostali, všechno bylo zamluvený dopředu.

Arches

Hrozný zklamání. Byly tam kvanta lidí a chození po ohraničenejch chodníkách a slalom mezi outdoor vozíčkáři nás neoslovilo. Park je tak malej, že je tam jenom jedno kempiště (sakra, ve který fázi vejletu sme tohle slovo začali s čalouníkem denodenně používat?!?) a backcountry se tu taky nevyskytuje.

Dead Horse Point

Je to takový to slavný msto, kde se řeka Colorado pěkně kroutí. Tu fotku maj v iStyle obchodech a já hodlala pořídit velmi podobnou. Nepodařilo se tak docela, ale zažili sme aspoň krásnej západ slunce.

Včera sem napsala pět normostran blogu, ale asi už budete unavený ze čtení, takže zbytek zase jindy. Určitě tu bude pár překlepů, opravím postupně.

Ještě teď pro všechny, co by snad byli nějak namotivovaný našima fotkama z cesty ( na fb stránce Zandapanda ve světě) přidáváme náš cca plán cesty, abyste si stihli včas koupit letenky za náma :

2. duben - pol. června - Peru, Chile, Bolívie, Peruánská Amazonie, Kolumbie)

pol. června - pol. července střední Amerika a Mexico

17. července - 29. července - Havaj

30. července - 3. října - Filipíny, Indonésie (Kalimantan), Malajsie

4. října - konec října Japonsko

Dál už nevíme. Asi podle toho, kolik bude peněz. V centru našeho zájmu je ale taky Austrálie, Kambodža, Srí Lanka, Indie, Omán, Maroko

Tak dejte vědět!

Pa Pa Panda