O fakt "strašný" rainy season ve střední Americe

 Vítejte v další zemi!

Na úvod bych rovnou chtěl říct, že mít pouhejch pět tejdnů na střední Ameriku byl špatnej špatnej nápad. Nejsem si úplně jistá, jak k tomu v mý hlavě došlo, ale jakmile  byla booklá letenka na Hawaii v polovině července, už nebyla cesta zpátky. Možná proto můžte mít pocit, že naše cesta na sever byla taková nějaká uspěchaná, že sme tu neudělali žádnej delší nezávslej trek  a je to tak. Přitom dneska vim kam přesně bych se v Guatemale, Nicarague a Belize podívala. Budeme teda předstírat, že to tentokrát bylo jen takový oťukávání, abych příště věděla J

Na druhou stranu, i když sme těch 4 a půl měsíce jakž takž dodržovali rozpočet, stejně nám tam vlezlo několik neplánovanejch výdajů (letenky na Portoriko, letenka přes Mexiko) a naše zásoby v bance se natolik ztenčily, že při vstupu do Belize sme se už jenom modlili, abychom nějak vyšly a odletěli v míru do Asie, kde si budeme žít jako královské pandy.

Mangorvy, ale naštěstí bez krokoušů

BELIZE

Bylo prvního července 2014 a naše cesta pokračovala přes Belize. Belize sem se od začátku cesty docela bála, protože je hodně drahý a evidentně nejvíc lákadel leží na karibskym pobřeží a pobřeží, jak je známo, sou plný turistů a hotelů.Čalouníkův špatnej stav nakonec rozhodl, že se tu zdržíme jen tři dny a vybereme si jediný místo, který navštívíme. Na hranicích s Belize sme nejdřív lehce ochcali výstupní vízum z Guatemaly, stačilo říct, že sme platili při vstupu, celník se podivil a nechal nás projít. 

Na belizký straně nás uvítali s mapou země a přátelskýma informacema. Přímo u hranic nejezdí autobus, takže sme nejdřív museli vzít taxi (s předem danou fixní a rozumnou cenou) a autobus našli až v příští vesničce. Byl to náš oblíbenej chicken bus, takže očekávání byla po zklamání z guatemalskýho dopravního systému veliká. Měli sme štěstí na přímák, takže sme sedli, během tří hodin přejeli v podstatě většinu Belize (Belmopan a Belize City sme nechali daleko za sebou) a vystoupili v městečku Orange Walk. Tady sme měli dvojnásobný štěstí, když se nám podařilo chytit poslední bus do vnitozemí. Našim cílem byla rybářská a loďařská vesnice Sarteneja. Moc sme si to předtim neuvědomili, ale čekala nás ještě ubíjející dvouhodinová cesta po prašný silnici, za setmění sme pak už v autobuse seděli jenom ve třech lidech a zavařil se nám motor.

Do Backpackers Paradise sme dorazili už pozdě kolem desátý, nechtěli sme rušit majitele, tak sme po konzultaci s párem cestovatelů, co tu bydleli, postavili stan, pokecali a nechali check inn na zítřek. O Hostelu Backpackers Paradise sem taky už psala na fb stránce, takže jenom nasdílím odkaz a připomenu, že to byl ovocnej ráj a dny sme si zpříjemnili půjčenim kol a kanoe na prozkoumání mangrovů. Vřele doporučuju. Koho by to zajímalo, francouzska Natalie, která hostel se svým manželem vede, je DJ a její sety sem si překvapivě užívala, tady je její Soundcloud.

Co sme zvládli v Sarteneje ušetřit, sme následně vyplácli na výstupní razítko ze země (700 K za dva lidi, jako fakt je to nutný?!) a vstoupili přes Chetumal do Méchika.

V Chetumalu sme se na autobusáku ADO nejdřív lekli cen, stačilo si ale trochu oběhat pár místních a ti nás poslali vedle k stanici mikrobusů. Vzdálenost do Tulumu sme museli rozdělit na dvě cesty, ale tímhle způsobem sme ušetřili 100 pesos (=150 Kč), což už je opravdu velká večeře navíc. To bylo taky naposled, co se nám podařilo na busu ušetřit.

MEXICO - TULUM

Mayské ruiny vyříznuty z obrázku na úkor palmy a písku

Největší lákadlo Tulumu sou stejnojmenný mayský ruiny. Nejsou zvlášť historicky významný, ani velkolepý, co sem ale přivede všechny ty turisty, je jejich usazení na útesech s dechberoucím výhledem na moře. Zakotvili sme v hostelu Weary Traveler a za dormitory sme jim tam ve dvou nechali 300 pesos, což je 450 Kč. Tenhle hostel je celkem pěkně v centru, všude je to kousek a ráno nás překvapila neuvěřitelně bohatá snídaně. Velký plus. Po menší rešerši bych ale opravdu low budget cestovatelům doporučila popojet kousek za město, před vstupem k ruinám se nachází Tulum Bike Hostel, kde za 12 USD dostanete ubytko, snídani a hlavně zadarmo kolo, což je velká úspora. Kolo budete totiž potřebovat k návštěvě ruin a taky Grand Cenote. Zkuste skočit k ADU autobusáku a porozhlídnout se po 10% OFF kupónu.

Tulum je hip!

Obě místa se daj navštívit za jeden den, nechám mluvit fotky. K ruinám si rozhodně vemte plavky, dá se přímo u nich koupat a je to tam andělský.

Po poobědvání výbornejch quesadill sme se vydali osvěžit osvěžit těla ke Grand Cenote. Poloostrov Yucatán má docela zajímavý geologický úkazy. Tak například tu nenajdete řeky k plavání. Všechny řeky totiž tečou v podemí. Jsou to obří neprozkoumaný sestémy podzemnch jeskyň. Ty se tu a tam kdysi dávno propadly a vytvořili tzv. cenotes, velký propadliny, který odkryly vodu. Protože jde o podzemní vodu, je to nádherný koupání v super čístý vodě. Některý cenotes jsou obří, jako třeba Zací, jiný docela maličký, jako nepojmenovaný cenote, o kterym povyprávim pozdějc. Ve spoustě z nich se dá potápět, což si myslim, musí bejt boží, v některejch vám půjčí aspoň šnorchlovací výbavu. Pokud vlastníte, nenechte  ji na hostelu!

Ten den večer už sme byli přesně na denním limitu a nedalo se svítit. Museli sme nějak ušetřit na spaní. Už em zmínila, že sem fakt dobrá v hledání křoví uprostřed měst? Na stejný ulici jako hostel, o několik bloků jižně sem si všimla jednoho pozemku, na kterym nestál dům. Místo bylo zarostlý stromama, náš stan je tmavě zelenej, takže bylo jasno a po setmění sme do křovíčka zalezli a rozbili tábor. Timhle způsobem se samozřejmě nedá spát jinak, než že ráno vstanete co nejdřív, přece jenom ste v Mexiku, ne zrovna nejbezpečnější zemi. 

Jak jen se člověk může zaplavit v ďouře v zemi!

Popojedem autobusem do Valladolidu. Můj silný Bivoj zase něco chytnul, takže sme tu zůstali tři dny a čuměli. Veškerou energii sme věnovali gastronomickým zážitkům, který sou ve Valladolidu opravdu fajn. Zkuste velkou jídelnu u náměstí. Já sem si ve volnym čase zašla do místího cenote Zací, který je přímo v centru, ale úplně hezkej cenote to bohužel nebyl. 

Achjo, ty kluci nic nevydržej!

Zatim pac a pusu!