Zodpovědně, zodpovědně sem se měsíc nedotkla blogu a místo toho koukala na kvanta filmů a drtila strukturalismus. A teď to mám!!! Papír na hlavu! Díky moc všem, co mi UDIVENĚ blahopřáli k titulu :D
Takže, co teď. No, ještě před deseti hodinama měly následovat "ještě dva měsíce v Čechách, který absolutně nevim, jak strávim...", teď se ale balim a stěhuju se směr Harrachov. Dostala sem práci na recepci v hotelu a prej si mám s sebou vzít prkno, tak se nebudu vzpouzet. Zas sem se rozhodla během deseti minut a zejtra už tam budu.
Ještě pro hochy, z poslední diskuse:
DukeLuke: Jareček prudí vždycky a programově a pak má z nás všech legraci :))) Ale v jednom ste měli oba pravdu, na první místo samozřejmě patří The Suburbs ;) A dík za Tvůj žebříček!
Honza: Tak záplavy se "naštestí" vyskytujou o trošku severněji než jedu já, ale z některejch zpráv kamarádů Ausíků na fb šel mráz po zádech...
Anonym: ♥ ty seš ale miloučké
Teď o tom, co mě udivuje
Poslední dobou mě dost udivil můj kamarád John, se kterym sem v létě ve Skotsku dva tejdny randila a společně s ním a sestrou Dingem sme objížděli skotskou přírodu. Vzhledem k tomu, že sme věděli, že John potom odjede na rok do Austrálie, brali sme to randění pohodově. Takže když Johnovi povídám, že se cestou do Austrálie stavim v Malajsii, SÁM SE MI TAM POZVAL a já říkám:"ok, proč vlastně ne? Aspoň se podíváme do hor, budem moct stopovat do Sigapooru a podobně." A společně sme si koupili letenky tak, abysme v Malajsii strávili hezkejch 17 dní. Pak sme si občas poslali nějakej odkaz, fotku, kam MUSÍME vyrazit. Kolem Vánoc přestal pomalu odpovídat...
A předminulej tejden přišla zpráva :)
Něco v tom smyslu, že mu ta Malajsie ASI nevyjde, páč si chce dělat nějakej kurz, co je zrovinka v tom termínu.
Následuje moje "řekni mi, že si ze mě děláš srandu a nenecháváš mě jet do Malajsie na 17 dní samotnou!!!"
Neřek. Nic.
O dva dny pozdějc je John in Relationship with...
Od tý doby sem nedostala ani větu, takže předpokládám, že to je jeho křesťanský způsob, jak mi říct ať se jdu vycpat.
Následující video bych ráda věnovala tomuhle šmejdovi se vzkazem, že je jenom dalším z řady omylů, ani pořadový číslo si nezaslouží, a obsahu tý písničky patrně nebude vůbec rozumět. Druhej, komu bych chtěla tohle video věnovat, jsou všichni moji FRIENDS, ti praví, od Mattela.
If you trip over I'll catch your fall If you kick my dick I won't break your balls If you get drunk and vomit on me I'll make sure you get home safely
If you crossed the road and a truck struck you I'll scrape you up and reconstruct you I'll cheer you up if you're depressed If you get murdered I'll avenge your death
Uf, musela sem to ze sebe dostat.
Si poradim sama ne? Třeba co vim, omylem si to přečte někdo, kdo taky jede na přelomu března dubna do Malajsie a nutně by potřeboval, aby mu společnost dělala dezorientovaná nenápadná fňukna. Nebo přiletim do Kuala Lumpur a v hostelu se s někym seznámim. Nebo to udělám jako Gabča s Vietnamem a prostě budu baťůžkařit sama. Když tam ona přežila celej měsíc, tak já taky!
Vzhůru k světlým zítřkům. Konkrétně k zítřejšímu zítřku. Dejte mi ještě den dva než se rozkoukám na horách a pak vám řeknu, jaký to tam je a kdy mě můžete navštívit, a taky musim vyslepičit, jak sme se se Psem staly (málem) slavnýma.
P.S. Ten v červenym s brejlema...je tak nějak...úchylným způsobem...sexy :/ Seriál Flight of The Conchords se bude podrobněji zkoumat až na Zélandě (v terénu)
Rok se s rokem sešel... Tak zas bilancování - nevěřim, že poprvý sem bilancovala z Tokia v éře nu-raveu, loni z Kanady, kdy sem mezi nejoblíbenější alba zas nacpala tucet anglánů s kytarama a letos bilancuju hezky z domova s vidinou australský pláže. Tak to jenom, abych vysvětlila, proč sem letos tolik protěžovala cokoliv, kde se objevilo slovo surfing, beach, popřípadě coast :D
10. The New Pornographers - Together Všechny jejich skladby sou v podstatě stejný, ale že sou to takový optimističtí melodičtí mucíni kanadský...
9. Best Coast - Black Iris 7 Kiss you. Miss you. To je rým panečku. Texty sou snad ještě naivnější než moje tetování, nicméně to album má tak úžasnou atmosféru, že si při poslechu připadám jak na matraci v moři před západem slunce. A z toho rozhodně nejsem zpruzená.
Ne, ono to bude asi tou kočkou na obalu...
8. Vampire Weekend - Contra Letos mi ke štěstí stačilo málo...
7. Kids Of 88 - Sugarpills Novej Zéland!!!Super elektro album. Objev roku na NZ atd... Oficiální klip k Just a little bit mě nepřestane bavit, ale youtube nechce, abych si ho sem šoupla
6. Wavves - King of the Beach Mrchy kalifornský, to se jim to zpívá
5. Grinderman - Grinderman II S Cavem je to jako s Jackem Whitem. Může si tu kapelu pojmenovat, jak chce, ale vždycky je to on a vždycky je to bomba. Tohle je ještě totálně šílená neladící anarchie.
4. Diamond Rings- Special Affection Ten týpek na videu tohle fakt zpívá? Je to taky Kanaďan, stylizuje se do teen-Bowieho a celý je to ňáký dobrý!
3. I Blame Coco - The Constant Vkusnej pop s holčičim vokálem.
2. The Drums - The Drums Hymnu všech drnej surfařů (jako sem například já) Lets Go Surfing sice vydali už loni zabalenou do geniálního EP, ale právoplatný album můžu ocenit teprve teď. Snad se se mnou nikdo nebude hádat, že to sou už teď klasici. Vybrat jednu jedinou skladbu bylo pekelně těžký. A ten blonďákův účes a trhanej tanec, to mi hlava nebere...
1. Vážím si všech milovaných lidí, co googlej zandupandu, a abych dokázala, že si Vás vážím, tak Vás ani nebudu urážet tim, že bych Vám to vysvětlovala :))))
Extra songy na ne tak extra albech
Interpol- Barricade
Klaksons - Twin Flames Brutaaalni klip!!
Two Door Cinema Club - I Can Talk
Cokoliv od Mariny (ale nemela sem odvahu dat ji do desitky :D)
The Naked and Famous - Girls Like You
Stydim se, ale berou mě Take That. To mě klidně zbijte, ale S.O.S. je...překvapivá a ehm super
Guilty Pleasure: Lady Gaga - Alejandro Obavam se, že hit roku jako...
WTF roku: Nechápu, kde se to u mě na počítači vzalo, ale tohle je geniální osmdesátkový album Visage - Visage
A když se daj dva z topky dohromady:
Tak mi sem ještě přijdete v 2011? Každopádně díky za rok 2010!!!
Jako vždy prosím kritizujte a nadávajte, jak sem mohla vynechat...
You probably got the wrong picture - like totally wrong. Wendy was really sweet and together. She just wanted to get out there a little bit before she got, like, you know, married and pregnant and yelling at her children that they better study or they´ll end up at Burger King. And if she was a guy, you would really understand and say: "Hey wow","Thats cool","A ski bum screwing all those snow bunnies","Wish it were me".
Nezažila sem The Beatles. Zažila sem ale Arcade Fire.
(Upozorňuju, že pokud nesnášíte šílené a nekritické fanynky, budete při čtení strašlivě trpět!!)Nevim, kolik z Vás je zná, ale sem si jistá, že tomu, kdo ano, vstávaj při Wake Up chlupy na celym těle úplně stejně jako mně. Působěj na vás taky tak zhoubně? Poslední album sem ještě nepřestala od srpna v kuse točit, při Neighbourhood #1 Tunnels se mi dobře brečí, tohle není normální! Možná to je tim, že je mám spojený s naprosto tragickou láskou k jistému klukovi, kterej mi kdysi u sebe na gauči dal do ruky pivo, zapnul hi-fi, vložil originální Neon Bible do přehrávače a pak sem se na 4 minuty a 19 sekund neodvážila ani nadechnout, abych ten okamžik nepokazila. Možná, kdybych k nim nepřišla takhle, neomdlívala bych na jejich koncertech blahem...tolik. To už se ale nedozvim. (To zni, jako by byl mrtvej- neni prosimvas)
30. Listopadu sem seděla ve Skotsku v obýváku a truchlila, že nemůžu bejt se sestrou v Mnichově a zažít je na živo, hodit jim na podium nějakou tu podprsenku a tak. O půl desátým sem přijala telefonní hovor a když sem rozpoznala No Cars Go, byla sem ještě nešťastnější, že je nikdy nebudu mít šanci vidět (minimálně v krátký budoucnosti). Tak sem si to aspoň představovala. Protože to sou Kanaďani, semka nejezděj každej měsíc a zrovna turné k megaúžasnýmu The Suburbs by byl vrchol všeho.
Druhej den samozřejmě okamžitě Skypuju na lince Inverness - Pardubice a Dynda mi jen tak mezi řečí suše oznamuje, že budou taky ve Skotsku. Googlim, ale vim, že budu zklamaná, páč mi už přesně za 12 dní letí letadlo a i kdyby byl koncert snad příští týden, není šance na lístky.
Koncert je 12. prosince v Glasgow. Můj let je 13. prosince z Edi. Místa na stání sou sold out. Místa na sezení!!! Lístky mám druhej den. Jedu na AF, koncert, o kterym by mě ani v nejdivočejšich snech nenapadlo, že se na něj dostanu (ehm, ono taky...s těma Strokes to bylo podobně haha). A nejlepší na tom je, že nejedu sama, ale s Eliškou, se kterou už sme už objely další moje srdcovky - The Kooks s mym budoucim manželem Lukem a Oasis těsně předtim, než se rozpadli. Shodou okolností to taky byla Elis, kdo musel v Tokiu poslouchat moje útrpné nářky nad onou nenaplněnou láskou, takže dobře chápala, o co de. Jako třetího sme s sebou přibrali Kiwiho Amose, kterýho mám z kanadského dobrodrůža, a který se teď v Edi na nějakej čas usazuje.
Abych vám ještě nastínila, kdo to jsou AF, tak si piště, že letošek pro ně byl tak velkej, že jejich třetí album The Suburbs Q a Clashmusic je vyhlásili albem roku, podle NME jsou druzí, Pitchfork 11. místo (pf), na last.fm, kde se výroční žebříček počítá podle počtu poslechů, jsou na třetím (a to vydali Suburbs až v srpnu!!) Zajímavý je srovnání třeba takový Katy Perry, se třema shitkozníma singlama, který teenageři omílaj furt dokola, díky čemuž je v žebříčku taky. No a AF maj podle lastu počet přehrání jednotlivejch skladeb v takovym počtu, kolikátá skladba je to na albu, z čehož vyplývá, že to album je tak úžasný, že si ho drtivá většina posluchačů pouští od začátku do konce, než by vyzobávala jednotlivý skladby. To je co říct. Taky abych nezapomněla, U2 před nástupem na podium hrávali jejich Wake up. Po letošním roce, budou asi U2 rádi, když AF budou hrát je :))) Kromě toho, že druhý album nahráli ve vlastním kostele, kterej si koupili, aby tam měli varhny, videoklip k Neon Bible natočili ve výtahu, dělaj rádi interaktivní experimenty. Třeba znova k Neon Bible (a musíte klikat). Nebo grandiózně vygradovaný We Used to Wait, kde spojili síly s Google Maps (a musíte znát svoji adresu a mít Google Chrome). Kromě toho jsou držiteli titulu za nejromantičtější apokalyptický love song, který jsem jim udělila já.
Do Edi sem dorazila v sobotu večer, přivítala se s Elis a Adamstrem, mejma druhejma rodičema, zavolala sem Amosovi a pěkně sme se přejedli v Bonsaji. Pak nás oba studentíci vzali do The Library, studenstkýho baru s pivem za dvě libry!!, kde sme seděli a rozebírali starý časy, též v Panoramě s Amosem a dělili se o lechtivé příhody z této wild wild oblasti. Na koncert sme vyrazili v neděli odpolko v domění, že to začíná v sedm (jak stálo na lístcích). Tak sme tam od pěti seděli, pak sme seděli v hale a závistivě koukali na těch sto lidí pod podiem a nechápali, kde všichni sou a proč nám tvrdili, že ná stání sou vyprodaný, když tam nikdo není. Pak sem se zhrozila, že třeba přijde málo lidí, protože všichni sou moc busy s poslouchánim Lady Gaga. V sedm se nezačlo. Začlo se v devět a o předkapele se zmiňovat nebudu, protože nás uspala. Pak konečně začali lidi zaplňovat prostor na stání a mě pomalu opustila otrávenost z téhle akce. Pak na podium vylezlo všech 7 (+1) multiinstrumentálních členů kapely, Win dal rozkaz: "Stand up" a začal konec světa.
Koncert začal stylově s Ready To Start, skladbou, ke který vzniknul úchvatnej, vášnivej a neuvěřitelně dynamickej klip z live koncertu. Ok, s timhle otravuju na FB už dost, ale nemůžu si pomoct.
Scéna byla celkem jednoduchá, kapela stála prostě pod billboardem, na kterym běžela projekce, ale ten nápad s billboardem skvěle zapadá do celý koncepce The Suburbs. Keep the Car Running všechny roztancovala, fakt sem nečekala, že když některý skladby zahrajou rychle, může z nich bejt takovej nářez. Aby to bylo ještě vtipnější, tak v podstatě nikdo nehraje dvě skladby za sebou na stejnej nástroj, všech 8 jich skáče od jednoho nástroje k druhýmu, jednou hrajou dva bubeníci naráz, podruhý dva bušej paličkou do jednoho společnýho bubínku. Basa, housle, varhany, kytary, tamburíny, tympány klasika.
Sice si nepamatuju playlist, ale překvalivě hodně hráli z Funneral (člověk by čekal, že přehrajou celý Suburbs, ne?). Z prvního alba teda zahráli Neighbourhood #1,2,3, Haiti, Rebellion a Wake up. Z Neon Bible Keep The Car Running, No Cars Go, (Antichrist Television Blues) a hlavně My Body Is a Cage, kterou prej normálně moc nehrajou. Oujé, jakmile se ozvaly varhany, věděla sem, že dojde i na Intervention :))) Ze Suburbs - Ready to Start, Modern Man, The Suburbs, Rococo, We Used To Wait, Month of May - ta bohužel tak nějak nevyzněla, album verze je podle mě lepší :(( a Sprawl II.
Při Tunnels, která přišla na řadu v polovině, byla obrazovka černá a jenom dolů padaly sněhový vločky, Eliška mě chytla z ručku a společně sme řvaly, říkám řvaly, protože sem ji nikdy nezpívala takhle nahlas:)) Jestli byl celej koncert skvělej, tak poslední ctyřka byl 20 minut stupňovanej orgasmus. Nejdřív Power Out, která na konci propukla v bílo-červený stroboskopický peklo. Na ní navázala Rebellion (Lies), a to, co přišlo ve 4:30...Na tom videu to není tak dobře slyšet, ale to, jak se všechno zastavilo, kapela odložila nástroje, postavila se do řady a 5 tisíc lidí na konci Rebellion jednim dechem zpívalo závěrečnej popěvek..nevim, na jakym jinym koncertu bych tohle mohla ještě zažít. To bylo prostě kouzelný a nepopsatelný.
ve 4:30...
Přídavek sme si vydupali na tribunách jako skřeti bitvu o Helmův Žleb a na podiu se objevily obří varhany. Intervention, nic lepšího už zahrát nemohli. Vlastně mohli. Před posledí skladbou nám Win pověděl, že když začínali, tak v publiku stálo všeho všudy pět lidí, z toho tři byli jeho rodiče a že táta mu po koncertě povídá:"Nejlepší byla ta skotská válečná. Tak my vám ji teď, Glasgow, zahrajeme". Načež nás dodělali úchvatnou emotivní mega hymnou, kterou sem si pouštěla, jak mě tenkrát tamten nechtěl, takže je mi jasný, že mi ji zahráli na objednávku. Something filled up my heart with nothing Someone told me not to cry.
Upřímně, jakkoliv v tu chvíli všichni zpívali "my heart is colder", pravdou byl naprostej opak.
Poslouchejte, dneska je to navazno. A asi spis pro ty, co me znaj a verej, ze sem duveryhodna. A ze sem uz do sebe investovala a koupila si letenku do sveta a sou Vanoce, prestavam ted myslet na sebe. Rozhodla sem se. Brecet u televiznich zprav z Afriky nikomu nepomuze.
Jdu si koupit africky dite.
A o co de... Vygooglila sem si adopci na dalku a klikla hned na prvni odkaz, procetla, co Nadace Mezinarodni Potreby rika, a prohlidla si deti. Vec se ma tak, ze se muzu stat budto polovicnim darcem nebo plnym. Bohuzel ste si asi vsimli, ze ackoliv sem sik za kazdych okolnosti, tak nejezdim zrovna v Mercedesu, a protoze v nadchazejicim roce je moje budoucnost na NZ vic nez ve hvezdach, netroufam si delat uplnyho darce.
To znamena, ze si budu muset koupit jenom horni polovinu ditete za tri sta padesat korun mesicne. S tim neni problem, proste si nedam 14 piv. Ale rikam si, jak by bylo hezky, kdyby se mezi lidma nasel nekdo, s kym bych se mohla o to pandi super decko podelit, jako abysme meli i jeho nohy...aby bylo cely nase.
Tak koumu, nasel by se nekdo, kdo by se mnou chtel mit dite? I holky :D A muze nas bejt klidne i tricet. Cim vic, tim dyl bude moct studovat. Na oplatku bych slibila zajistit temto osobam nehynouci slavu na mem celosvetove slavnem blogu, oslavne leninske basne, otiskavani dopisu od te male vermle a tipuju, ze i hezkej pocit ze sebe sama. Ty woe lidi...
Ted sem jeste ve Skotsku a aby to bylo pekne prehledny, chci zacit posilat penize od ledna. Jeste sem nasla jednu zajimavou stranku, ale musim pockat nez mi odpovedej na mail ohledne mejch dotazu. Sice netrvam na zadnym konkretnim diteti, hlavne ze nejaky, i kdyz moji favoritkou je tahle kraska - Fatoumata Camara. Jak pisou, cim sou deti starsi, tim je jejich sance mensi, takze predstava, ze by diky nam treba udelala stredni skolu a pomuze svejm sedmi brachum a segram, je uzasna. Taky bych radsi starsi dite, protoze by nam mohlo psat trosicku vic odusevnely dopisy, ktery by nam ostatni ctenari blogu zavideli.
Tak ted budu cekat, jestli me v teto bohulibe cinnosti nekdo podpori...Jestli ne, bude ze me furie, budu psat o metalu a kabelkach Luis Vuitton. A budu tak namyslena, ze me budete prosit, abych to tady zavrela. Jezis, prece me nenechate, abych psala o polovine ditete! Kontakt na me mate na facebooku, tak se mi treba podari najit aspon dva abysme utvorili spasitelsky tym :D
P.S. Ostrihala sem si vlasy, takze uz nevypadaj jako v dobach jejich nejvetsi slavy...hm to je ale zajimava zprava!
